Spoiler v případě, že by někdo nečetl poslední díl.
"Zubatka, zubatka!" posmívali se jí spolužáci. Bylo jí osm a slzy schovala. Slíbila si, že jim ukáže.
S objevením čar a kouzel na to skoro zapomněla. Věnovala se důležitějším věcem. A téměř nikdo jí to nepřipomínal. Téměř.
"Hele, zubatá mudlovská šmejdka," říkali jí pak. Někteří. Jim už neměla potřebu cokoliv v duchu slibovat.
Později byla ráda, že se zubatého prokletí zbavila. Napořád!
***
"Proč pláčeš, Rosie?" zeptala se jí jednoho dne po návratu ze školy. Pořád přemýšlela, jestli byl dobrý nápad ji tam posílat.
"Prý jsem zubatá veveřice," hodila s aktovkou a s pláčem odběhla do pokoje.
Hermiona rozhodně vytáhla hůlku.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ach, dědičné prokletí.
Profesor
Ach, dědičné prokletí. Ještěže maminka zná šikovná kouzla.
Jé, to je pěkné! Já jsem si
Esclarte
Jé, to je pěkné! Já jsem si nějak nejdřív myslela, že je to ta její nakonec nenapsaná mladší sesra, než mi to dkošlo, že vlastně má dceru Rosu. Ale povedené.
Děkuju...
CeeCee
...za pochvalu. =)