Jako vždycky to hrozně rychle uteklo, letos snad o to víc, že jsem psala jen po večerech a nemohla moc průběžně bloumat a aspoň trochu číst. I tak jsem si letošní témata moc užila a doufám, že se zase sejdeme v naší psací virtuální realitě zase za rok :)
Zaklínač vyčerpaně zavřel oči. Cítil se prázdný, unavený, na pokraji svých sil. Jak dlouho už se honil po celém světě? Jak dlouho žil životem vyhnance?
Před očima se mu mihla vidina dlouhých černých vlasů. Yennefer. Jeho stálý bod, ke kterému se vracel a zase od něj odcházel. I ona se cítila vyčerpaná jeho mizením a vždycky na něho křičela, že tenhle jeho odchod už je poslední.
Vždycky ho ale přijala k sobě.
Geralt nedokázal žít na jednom místě. Ale teď cítil, že už je možná na čase zabít nejposlednější z posledních příšer a zaklínačské řemeslo svěřit mladším.
Yennefer bude ráda.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Krásné, posmutnělé,
Faob
Krásné, posmutnělé, melancholické, nadějné drabble. Každý den se něco krásného končí, každý den se něco krásného začíná...!
unavený, velmi kanonický
Aries
unavený, velmi kanonický konec
Nebyť Nilfgaardu, mohlo to
wandrika
Nebyť Nilfgaardu, mohlo to presne takto skončiť. Páčilo by sa mi to viac než ten krvák, čo bol v kánone.
Noc pěkné.
Profesor
Velmi hezký střípek. Takový vyrovnaný.
Jojo, to je moc pěkné, takové
Rya
Jojo, to je moc pěkné, takové smířené.
Velmi něžné a pěkné.
Brygmi
Velmi něžné a pěkné.