Do temných nebezpečných hlubin

Byla tam větší tma, než jsem čekala. Najednou nás obklopovaly bílé skály a dva velké růžové balvany nám málem zatarasily cestu. Kromě nich jsme ale museli proletět i bránou, která se samovolně otevírala a zavírala. Pak jsme pokračovali úzkou trubicí až k našemu cíli. Velké kyselinové jezero. Levitovali jsme přímo nad ním a sledovali, jak pomalu požírá vše ve svém dosahu. Tady to někde muselo být.
Najednou se všechno začalo třást. Kyselina se začala přelévat po stěnách. Namočila dokonce i náš autobus. Museli jsme utéct, dokud jsme ještě mohli.
Mise nebyla úspěšná. Příště snad už zjistíme, proč Bena bolí žaludek.