Ten toho ví

Starý kněz Bořivoj ztěžka usedl na lavici a hleděl na dopis od kaplana Bernarda. Chvíli si prohlížel pečeť, zlomil ji a rozložil hustě popsaný list. Jednotlivá písmenka se mu slila do nepravidelně vlnité čáry. Protřel si oči, ale marně.
"Vždyť ví, že drobné písmo nepřečtu," zamračil se. "Hano, pošli mi sem Pavla," zavolal na sestru. "Ještěže jsem ho naučil číst, i přes Bernardovy námitky, že znalost čtení přísluší jen duchovnímu stavu."
Pavel zvolna četl latinsky psaný dopis plný příkazů a výhrůžek. Poočku sledoval zamračeného strýce.
"Ten zas toho ví," bručel stařec.
Složil dopis a rozhodl se konečně vyhledat hrnčíře Metoděje.