Ironie doby

Pouta, bití, hlad.
Nástupy, zima, bití.
A práce. Otrocká práce.
Řetězy, nemoci, vši.
Strach, slabost, vypětí.
Poplachy, přepočítávání, nevyspání.
Vzteklý štěkot psů, nadávky strážných, kopance.
Kopance za nedostatečný výkon. Kopance za to, jak vypadáme. Kopance jen tak, pro jejich zábavu.
Mokro, kluzké černé bláto, bezčasí.
Cholera, tyfus, gangrény.
Z komínů se kouří dnem i nocí, lidé mizí, pach smrti je všudypřítomný.
V řetězech přivážejí další otroky, další potravu pro nenasytné pece, další oběti brutálních choutek dozorců.
Jsme spoutáni neviditelnými řetězy, které nelze sejmout ani přetnout. Jsme jimi spoutáni v našem vlastním zájmu. Jimi jsme připoutáni k práci.
Arbeit macht frei.