Oáza

Skanula slzička, skanula do vody, a osolila rybniční poušť. Tak vznikla zelenost oázy řas, která stala se domovem mnoha druhů pro léta následující.
A slzička, ve vší té zeleni, transformovala své bytí do perly. Do perly všemi druhy opečovávané a milované za to, že poskytla jim zázemí.
Čas plynul rychleji než zarostlá voda a na původ tekuté oázy se zapomnělo. Perla běloskvoucně čněla do příšeří a zdála se nepatřičná, když nikdo nechodil vzdávat jí hold.
Tak slza odešla a za ní i veškerost řas – domov živoucích.
Pozdě bylo na hledání a prosby. Žádný jiný pláč oázu v srdci vykouzlit nesvede.