Okamžik

Temné oči cizinek kladly víře Izraele do cesty jedno břevno za druhým.
Ani pomrkávání třásní na lemu oděvu je neodvrátilo od zlého.
V otroctví osmnáct let obraceli oči k letícím oblakům, odkud mohla přijít pomoc.
Nakonec přišla v podobě dýky ukryté v záhybu šatu pod chromou rukou.
Spiklenecké spuštění víčka, zašeptaný náznak probouzí zvědavost.
Kůže a tuk se zavřou nad vražednou zbraní.
Nohy vyvoleného národa stojí pevně v proudu řeky, jako by pustily kořeny do dna.
Přes brody nikdo neprojde, hladinu zvlní pády těl a zbarví krev.
Vysvobození - na věky, na pár generací, nebo na jedno zamávání řasami?
Lidskými? Božími?