Milosrdně

Vévoda tam pravděpodobně byl. Přinejmenším tam byly jeho zlatem prošívané střevíce. Posel ležící před trůnem nemohl očekávat, že před smrtí uvidí ze svého vládce víc. O svojí smrti nepochyboval, teď šlo o to, jestli vévodu nerozhněval tolik, aby odsoudil k záhubě i jeho rodinu.
Posel špatných zpráv nemůže dopadnout jinak. Prastarý, nemocemi prolezlý vévoda už držel moc z posledních sil. Čekal na zázrak. Čekal na dračí krev.
A oni mu ji pořád nebyli schopni obstarat! Sliboval, zastrašoval, zabíjel, mučil. A pořád nic. Dnes se zrovna cítil trochu lépe. Překvapí je. Milostivě pokynul. „Zbičovat“.
Ono se řekne vzbouřit národ proti tyranovi.