Útočiště lásky a klidu

Přivést na svět nový podnik nebylo jednoduché.
„Ne, růžová jako třešňový kvítek, ne třešňová,“ vysvětlila pracovníkovi. Ach, budou měnit barvu dveří již pošesté, ale bude to stát za to! Odběhla k dalšímu muži, který rozmisťoval židle.
„Ne, ne, ne! Chtěla jsem červené polstrování, nikoliv vínové, a…“ zarazila se, když zahlédla mladíka s náručí plnou…
„Krajkové závěsy,“ zašeptala.
„Ano?“ zeptal se nervózně.
„Krajkové závěsy,“ povzdychla si.
„Jsou krajkové,“ řekl nejistě.
Byly. Ale úplně jiné, než si představovala. Nu, však oni to napraví.

O měsíc později se madam Pacinková potěšeně usmála. Její nová čajovna, útočiště lásky a klidu, byla prostě k zulíbání!