JJJKKP.
Opět volná návaznost na Těžký život generála
Ráno vesnice vypustila tři pátrače. Stopy cizáků spadlých z nebe byly jasně čitelné.
První se usmál. Naivní cizinci! Do západu Hvězdy-Slunce je dostanou a pak je prales pohltí navždy. Jako ty před nimi.
***
"Gener-Gwen, jsme sledováni."
"Já vím."
"Co budeme dělat?"
"Budete urychleně pokračovat směrem k lodi. Já vás dohoním."
***
O tři hodiny později se stopaři otočili a běželi zpátky do vesnice. Stopy cizáků zmizely, jako kdyby je opravdu pohltil les. Objevily se jiné. Ten obrovský drápatý otisk bude První vidět v duchu do smrti.
***
Na stromě nad nimi Gwen přestala pacifikovat největšího místního predátora a pustila ho na svobodu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Chudák malá, určitě si chtěl
Champbacca
Chudák malá, určitě si chtěl jenom popovídat...
Jako víš co, tlapky jsem
Gwen
Jako víš co, tlapky jsem použila na ty stopy a pak sem ho chtěla trochu omuchlat, protže byl takovej roztomile chlupatej, ale on se bránil a kňučel něco o manželce a sedumnácti dětech...
Tak to jo. Mít sedumnáct dětí
Champbacca
Tak to jo. Mít sedumnáct dětí, taky bych ti naběhl na meč.
Ale on se chtěl vrátit... asi
Gwen
Ale on se chtěl vrátit... asi sem ho do tý hlavy praštila moc silně...
Mají na té planetě nějakou
Champbacca
Mají na té planetě nějakou dobrou hospodu? Že bychom se tam stavili a dorazili ho.
Já ti ani nevim, ten náš
Gwen
Já ti ani nevim, ten náš výsadek byl dost krátkej.