Pátý stupeň

Pitomá komise. „Chaloupka krásná, perník slaďoučký, pec prostorná a lopata vycíděná,“ chválila protivná předsedkyně. „Ale málo se o vás ví, drahoušku. Marketing!“
Baba jedna. Co je ona, čarodějnice, proti takové babizně.
Seděla nad těmi návrhy už hodiny a pořád ne a ne dostat správný nápad na slogan. Křupavý, křupavější, nejkřupavější. Pche! To je tak pro mimina. Tohle má na billboardu každý. Ona ale není leckdo, musí mít něco lepšího. Přeci musí existovat něco víc než jen trapný superlativ. Třetí stupeň.
Pche, ona by... počkat! Proč by ona nemohla mít další stupně? Třeba čtvrtý: ještě více křupavější a pátý: nejvíce nejkřupavější!