K tomuhle snad radši ani nic dodávat nebudu :D
"Čau Honzo, přinesl jsem ti kafe."
Žádná odpověď.
"Ehm..., Honzo? Máš tu kafe."
Nic.
Jirka opatrně přistoupil ke kolegovi hrbícímu se nad deskou stolu. Položil hrnek s kávou vedle. Bez reakce.
"Můžeš mi říct, co tu vyvádíš?"
Honza se konečně probral.
"Jirko! Mrkej na to, něco jsem objevil."
"No to musí být sakra objev, že kvůli němu ignoruješ ranní povbuzovák. Co to -"
Jirka se zarazil.
"Můj bože..."
"Jo, to jsem říkal taky.
"Ta je tak..., tak nádherná."
"Úžasná."
"Perfektní"
"Koncertní."
"Dokonalá."
"Božská."
Na papíru se úhledným písmem skvěla rovnice s jedinou neznámou x. A byla to skutečně krásná, překrásná neznámá.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit