Na hady

„Dědo, vyprrrávěj nám, jak jsi šel na lov!“
„Dobrrrá, kuřřřátka. Byl jsem tehdá nejdůležitější papoušek ve vsi.“
„Jak důležitý?“
„Tak důležitý, že mě jednou vzali i na lov hadů. Seděl jsem v kleci, koukal ven a můj pán na mě byl náležitě hrrrdý. Našlapoval oprrravdu potichu, prrrotože hadi slyší dupání nohou. Lidi někdy dupou, řřřeknu vám, strrrašně!“
„A kam jste šli?“
„Šli jsme nejhlubším lesem plným drrravé zvěřřře.“
„Bál ses?“
„Byl jsem hrrrozně statečný.“
„No a co bylo dál?“
„Já jsem zařřřval: ‚Had!‘“
„A pak?“
„Pak ten drrruhý člověk zařřřval: ‚Hoďte na něj deku, nebo ho zabiju‘ a byla tma.“