Tentokrát bez draka. Dostáváme se do kontextu s celým příběhem, dříve, než jsem zamýšlela, ale téma je téma ;).
„Drahá Kristýno,
Váš odchod mne hluboce zarmoutil.
- Jistě.
Okamžitě po Vašem zmizení
- Z cely jsem se dostala před třemi měsíci! Holubice přiletěla v poledne.
s hlubokým smutkem usedám k tomuto listu s nadějí, že Vás dostihne. Lituji toho, co se stalo,
- Asi toho, žes nezajistila loajalitu strážného. Nebo mě rovnou nezabila...
ale odpouštím Vám,
- Ty mně?!
neboť věřím, že jste nevinná.
- Povídali, že mu hráli.
Nic Vám nehrozí,
- Říká osoba, která nechala matku tančit v železných botách rozžhavených doběla.
přivítáme Vás s otevřenou náručí a důstojností, která přísluší princezně.
Vaše oddaná sestra královna Sněhurka I.“
Útržky dopisu skončily v ohni.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Nojo. S takovým dopisem se
Esclarte
Nojo. S takovým dopisem se nedá nic jiného dělat.
Ale stejně doufám, že se časem smířej.
To se uvidí.
Smrtijedka
To se uvidí.
Díky moc za komentář :).
No toto!
Rya
No toto!
Vzhledem k matce si nemyslím, že je to situace na smíření.
Skvělé, jako vždy!
:-)
Taky si nemyslím, ale uvidím,
Smrtijedka
Taky si nemyslím, ale uvidím, jak se vyjádří postavy :). (Tomu říkám vymýšlení příběhu za pochodu.)
Děkuji! ^^