Peřinová

"Víš, mně v zásadě nevadí, že jsi tady. Konec konců je to tu obvykle dost osamělé a každý si čas od času rád popovídá. Ale to je právě to, co mě trochu mate. Obvykle je problém tě přimět, abys zavřel pusu..." čarodějka seděla na kraji postele a mluvila k peřinové hoře.
Žádná reakce.
"Už je to třetí den. Měl bys sníst něco pořádného, ne jen to, co rychle šlohneš že spíže, když si myslíš, že spím. Udělala jsem ti tu polévku, co máš tak rád. Nechceš už vylézt?"
Po další chvíli marného čekání z Peregrina peřinu jedním plynulý pohybem strhla.