Písmenková polévka

„Pro pána krále, Vojto, co to děláš?!“

Chlapec zvedl hlavu od hrnce, ve kterém pečlivě míchal pochybnou hmotu. Vedle něj ležela učebnice dějepisu v takovém tom typickém salátovém vydání. „Učím se vařením!“ prohlásil s hrdostí v hlase.

Maminka na něj zůstala nechápavě koukat.

„Víš, že mě čtení moc nebaví, ale tys tuhle tatínkovi říkala, jak si do té tvojí knížky zažraná. Tak to chci taky zkusit,“ vysvětloval, zatímco z učebnice vytrhnul dalších pár stránek a přihodil je do hrnce. Přičichl. „Myslím, že to chce nějaké koření, jinak se to ani takhle nebude dát jíst. Jak to máš nejraději ty, maminko?“