Příště

Mlaskavá pusa. „Buď tu hodná!“ Zavrzala branka a teta odešla. Dorotka chvíli pozorovala letící mraky, ale když začalo pršet, raději se schovala doma. Poslouchala, jak déšť ťuká na okna, pak se dívala na provazce vody, stékající po skle.
Zahřmění. Blesk sjel po javoru; ulomil obrovskou větev, která vzplála dřív, než dopadla na zem. Oheň se nerozhořel jen díky průtrži mračen. Dorotka stála u okna s očima vykulenýma a pozorovala ohromující divadlo blesků, křižujících ztemnělou oblohu, poslouchala hučení větru a přemýšlela, jestli takový vichr může porazit strom. Nebo se říká převrhnout?
Příští tornádo dům i s Dorotkou odnese do Východní země.