Čaroděj ze země Oz

„Vrána k vráně
Z lesní stráně
Sedá v bráně
Svůj svět chráně
Není správně - ten zatracenej přechodník...“

Guvernantka si prozpěvuje.
Nemá na vybranou.
(Mluvím o ní jako o guvernantce. Tohle sice je fanfikce, ale zdrojový text její pravé jméno nepoužívá. Těžko říct, zda je to ochrana proti magii nebo proti právníkům.)
Ale teď ta její ptáčata. Jedna jako druhá a jako třetí. Nadpřirozené schopnosti a problém s autoritami.
Tak jistě, pokud jsou jediní dospěláci široko daleko piráti, co vás chtějí zabít, není se moc co divit.
Ale ona je přece ta hodná!
Jestli zase zdrhnou, tak jim to pořádně osladí.

Kolem se line opojná vůně máků, stříbrné střevíčky klapou po cestě ze žlutých cihel a Dorotka ví, že se jí zdá sen. V horkovzdušném balonu vzpomínek přiletěla zpět do země Oz.
"Tohle není Kansas," zašeptá.
Opravdu.
V Kansasu nepoznáte zlého člověka hned podle jména.
V Kansasu není mozek podmínkou pro vládu nad městem.
V Kansasu jsou podvodníci mnohem protřelejší.
V Kansasu chybí srdce lidem, ne plechovým drvoštěpům.
V Kansasu máky dozrávají a teprve potom nesou smrt.
V Kansasu vás kouzla nevrátí zpátky k rodině, o kterou jste přišli.
Pokud máte rozum, srdce a odvahu, nemá cenu v Kansasu dál setrvávat.

Velký mozek si poradí se vším.
Ale přeřízni jeho společenské vazby, nitě, které ho poutají ke království, pavučiny jeho myšlenek a seber mu polovinu mozku, polovinu duše a celou lásku a pohoď ho venku. Ze vznešené mysli nezůstane téměř nic.
On sám se zavrtá do slámy a roztomilé hlouposti.
Velké srdce z člověka nevymlátíš.
Ale připrav jej o ženu, syna, svobodu a nech ho den za dnem čelit té ztrátě. V přímém přenosu. To velké srdce vybledne, pak vyhasne a nakonec se rozdrobí na kousíčky jako zuhelnatělé dřevo.
On sám se oděje do oceli, vezme zbraň a nevěří už nikomu.

„Dobré ráno, má paní,“ zašeptal jsem do tmy. Vždycky se budím první. Krom dneška.
„Má paní? Lavender!“
Královna sedí u řeky.
Čerstvé zprávy čtu z jejích očí. Už není o čem mluvit, pro co bojovat. Uchopím ji za ruku a políbím ji. Čekáme na konec světa. Našeho světa.
*
Rozdělili nás. Toho jsem se bál. Taky se bojím o ni a mám strach z bolesti, ale kvůli ní musím vydržet vše. Nezradím, nezklamu a nezapomenu.
*
„Říkají mi Glitch! Znám tě?“
„Tak znova. Já jsem DG a už pár hodin spolu jdeme do Smaragdového města najít tvůj mozek a moje rodiče. Chápeš?“

Jsem Zlá čarodějnice Západu. Zelená. Narodila jsem se zlá a připravena ničit lidské osudy za doprovodu chraptivého šíleného smíchu. To je pro všechny můj život, protože co jiného taky čekat od zeleného člověka, že? Navíc mě rodiče pojmenovali Elphaba, čímž to také moc nevylepšili. Nikoho nezajímá, že jsem se ráda smála. Že jsem měla kamarády. Že jsem milovala. Pomáhala jsem, ale nikdo to nechtěl vidět, protože no... jsem zelená. Jak je to pro někoho snadné, že? Nakonec jsem opustila Oz a naštěstí s někým, kdo nedal na předsudky. Zlá čarodějnice Západu je mrtvá! Mrtvá! Munchkinové zpívají, radují se a tetelí.

Sekám dřevo, sekám dřevo
sekyra má ostré zuby
sek sek sek
sekám dřevo v krásném lese
s květem za svým uchem
s květem na topůrku
s květem pro svou krásku
sekám dřevo
sek sek sek
zubatá je sekyrečka
zuby má, však dobrá bude
dobrá bude, ještě bude
dvěma silným rukám
dvěma silným nohám
sekera má neublíží
sek sek sek
sekám dřevo v krásném lese
pro svou lásku sekám dřevo
pro svou lásku svoje ruce
pro svou lásku svoje nohy
pro svou lásku svoji hlavu
z plechu mám,
srdce ale živé stále
až skončím, ten květ jí dám
sek sek
-
SEK