Tiše, velice tiše, se procházela po bradavických chodbách. Ne, neplížila se jako myš. Tohle přirovnání totiž vůbec neměla ráda. Hlavně musela zůstat neviděna a neslyšena, to bylo nejdůležitější.
Najednou ucítila jakýsi podivný zápach. Nakrčila nosík. Ještě než se přikradla k místu, odkud ten puch vycházel, věděla, co to je. Celá chodba ve druhém patře byla zaneřáděná bombami hnojůvkami. Vztekle zaprskala a poté se otočila k odchodu.
Její páníček Filch ji už očekával ve dveřích. Paní Norrisová jen pohodila hlavou tím směrem, odkud přišla, a zamžourala svýma žlutýma očima. Věděl, co to znamená. Bylo to, jako by hlásila: „Houstone, máme problém!“
Pá, 2010-04-16 14:51 — Lejdynka
Houston nemá problém, problém
Houston nemá problém, problém budou mít aktéři, až je potvora chlupatá vypátrá.
So, 2010-04-17 19:29 — eliade
To je fakt =D
To je fakt =D
St, 2010-04-14 17:26 — Profesor
Práskačka jedna kočičí. Dobře
Práskačka jedna kočičí.
Dobře napsané.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit