Narniané ovládají svět, válčíme ve své vlastní vnitřní bitvě, kterou nemůžeme nikdy vyhrát. Ale když není vítěze, není poraženého, no ne?
Ruka se ti třese, ty bídný hloupý červe,
nemám tolik času, strach tě tady serve,
rty se ti chvějí, dech se ti krátí, plíce bolí,
dej to sem, než praštím tě tou svou holí.
Chtěl si moc a chtěl si mě misí vést,
ale bojíš se války, spletitých cest,
uteč raději rychle někam mi z očí,
než tvá hlava v té hnusné břečce se smočí,
raději zavři už ta svá shnilá ústa,
než zbude z nich jen kostí krusta,
nemluv, nemysli, jen pouze existuj,
jen mé kouzelné maličkosti asistuj,
raději dříve než se ocitneš na dně,
velení nech na mně.
Kterak osobnost jedna se s tou druhou hádala. Velení, velení, moc, peníze, korupce... Nejspíše jsem jedna taková malá Česká republika v kapesním balení.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit