9. Co si počí(s)t

Jak je to s tím opakováním? Říká se, že je to matka - v duchovním směru - něčeho, to je jedno. Každopádně, přestože můj první pokus o mobilitu málem skončil katastrofou, druhý a třetí už jen potvrdily postup a nyní už dokážu vylézt a vrátit se do postýlky docela samozřejmě.
Pochopitelně, musím dávat pozor, aby se v okolí nenacházel nikdo, kdo by mě u toho mohl nachytat. Naštěstí chůva, která žel většinu noci místnost neopouští, pravidelně usíná. Snadno se probudí pokud začnu vydávat zvuky obvyklé věku mého těla, ale jiné zvuky zcela ignoruje.
Můžu se tedy pustit do průzkumu okolí.
Místnost, ve které přebývám se nachází v prvním patře domu - to vím i díky Xenofaxovi. Jsou tu dvoje dveře a velké okno. Pod oknem obvykle dříme chůva, a stejně, jsme v patře, takže to nechám být. Častěji používané dveře vedou do velkého pokoje, kde bývá přes den rušno a i v noci se tam občas někdo zdržuje anebo přes něj prochází - riziko jít tam je docela vysoké, takže zkusím ty druhé. Klika je pro mne docela nepříjemně vysoko, pomůžu si ale hadrem, kterých je v místnosti plno. Stisk kliky nevyžaduje velkou sílu a dveře nejsou zamčeny - trochu vržou - no stačí mi je jen trochu pootevřít. Za dveřmi je převážně tma. A v té tmě malá místnost plná věcí v policích a rozhodně žádný další východ. Dům se zdá být cihlový a i z vybavení a vzezření lidí soudím, že patří nejspíše měšťanovi vyšší třídy.
Jak tak šmejdím komorou, nečekaně narážím na osamělou knihu. Její přítomnost zde mne překvapuje, ale mile. Napadá mě, že bych si mohl rozšířit slovní zásobu - pokud tedy místní jazyk není zapisován nějakým neznámým typem písma. Také její formát je rozumný, žádný hrozný grimoir těžší než - momentálně já. Inu na čtení budu potřebovat o dost více světla, takže jí beru s sebou do postýlky.
Dveře zavírám trochu razantněji než je zdrávo.
Ale ne!
Zdá se, že se probouzí.
Spi, spi, spi!
Nečekaný výdej energie mi trochu kříží plány, ale pro teď jsem v bezpečí.
Inu ulehám, a knihu odkládám pod slamník (vážně je docela tenká), tak snad si zítra počtu...