Tak vyveď nás
Utéct.
Nechtěl jsem. Nikdy by mě nenapadlo, že dopadnu takhle.
Ale nemohl jsem zůstat.
Začít znovu.
Byl jsem docela šťastný. Svobodný. Pracoval jsem a můj život konečně začal dávat smysl. Zapomněl jsem.
Vrátit se?
Jak bych mohl?! Vrátit se k včerejšku, k dnům zalitým sluncem, k časům, kdy jsem byl Egyptským princem... vrátit se jako pasáček, nejmenší ze svého lidu, vrátit se, abych byl nepřítelem vlastnímu bratrovi. Muži, se kterým jsem vyrůstal.
Ne, můj zítřek nepatří včerejšku! Nechci se vracet! V Egyptě pro mě nic nezůstalo. Nechci zničit i tu vzpomínku, to po mně nemůžeš chtít!
Já budu tvým zítřkem.
Pardon, nemohla jsem si pomoct. Mám tenhle film hrozně ráda a tuhle scénu obzvlášť.
- Číst dál
- 20 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit