Tajemství staré bambitky

„Přemýšlel jsem, kam bychom mohli jet na příští výlet, drahá,“ usmál se na ženu. „Četl jsem o jednom úžasném zámku. Někde jsem si to tu založil...,“ mumlal a probíral se hromadou na pracovním stole.
„Pokud bych směl navrhnout,“ ozval se muž, doteď tiše přihlížející z rohu, „věděl bych o něčem daleko zábavnějším. Má být skvělé počasí, takže byste s chotí mohli vyrazit k moři. A nedaleko Říma se příští týden koná soutěž o nejkrásnější loď.“
„Ale to je výborný nápad!“ zaradovala se žena. „Vaše rady nám vždycky moc pomohou.“

Nazítří královna s králem odjeli.
Ferenc s Lorencem si opravdu oddechli.

-poprvé-
Hospodář šel naštípat dříví na zátop. Ve dřevníku stála jeho dcera a zkoumala si boky. "Kudla, táto, proč se mi tak zvětšuje zadek?"
"Ach, kdyby tu tak teď byla tvá maminka..."
-podruhé-
Hrnčíř vešel do stodoly. Na hromadě sena seděla jeho dcera Anička a v malém zrcátku si prohlížela prsa. "Kudla, tati, co mi to tady vyrostlo?"
"Kdyby tak žila tvá maminka..."
-potřetí-
Karaba vcházel do seknice a už od prahu slyšel divné zvuky.
"Kudla, táto, jakto, že si doma?"
"Ještě že se toho nedožila tvoje maminka! Princátko! Takhle mi bodnout kudlu do zad, Kudla! A v mojí postli!"