Calvin a Hobbes

S příchodem jara začal sníh na horách tát. Studená voda si hledala cestu dolů. O kousek níže se spojila s potůčkem, skákala přes kameny a nabírala na rychlosti.
Losos.
Ano. Mezi kameny čas od času poskočil losos…
Hodně lososů.
…hodně lososů. Krajina se pozvolna měnila. Jehličnaté lesy ustupovaly listnatým a pak ty polím a prvním domkům. Řeka nabírala na síle…
Ale ti lososi tam jsou…
Jo pořád!
Slévala se s dalšími a dalšími řekami z kopců. Nezpomalovala. Spíš naopak.
Přehrada nad městem nebyla na tak prudké tání projektována…

“Calvine! Proč je všude puštěná voda! A proč tu plavou ty konzervy?”

“Už tam budem?"
Před čtvrt hodinou vjeli na dálnici. Calvin už stihl přečíst cestovní komiks a teď se ostentativně nudil. Hobbes přežvykoval sendvič s tuňákem.

"Už tam budem?"
Calvinova kaskaderská kariéra byla zničená v zárodku dětskou pojistkou. Hobbes dojedl sendviče a teď pustil se do rybích prstů.

"Už tam budem?"
Zastavili u mekdonalda. Tatínek navrhoval, že odjedou bez Calvina, ale bohužel to nemyslel vážně. Hobbes si dal fišburgr.

"Už tam budem?"
Konečně mohli všechno vyložit, protáhnout se, a začít stavět stan.
Hobbes zadumaně obrátil prázdnou tašku s jídlem naruby. Podíval se na Calvina. Olízl se.
"Jak dlouho tu ještě budem?"

Cítil, jak mu po zádech stéká studený pot. Byl pozadu - až nebezpečně pozadu, a do konce hry už zbývalo jen několik málo tahů.
Šelma proti němu se usmívala s každou vteřinou víc.
Nemohl už dále otálet. Třesoucími se prsty vybral dva kameny a přidal je na desku.
Šelma se rozesmála.

"MRK?" zavyl nevěřícně Hobbes: "Deset minut a ty vymyslíš MRK?" Vyskládal na desku svoje písmena. "SMRKOVÝ. To máme 9 bodů, trojnásobek za slovo..." Chvíli počítal na prstech.
"Vedu o šedesát bodů. Si na řadě, saláte."
Calvin sebou zhnuseně praštil o zem, až písmenka poskočila.
"A zase mám jen samý souhlásky."

-Velká, s tmavými výhonky na hlavě. Má chapadla všude. Výskyt: dům a zahrada. Narušuje misi kosmonauta Sekáče: nutí jej podstupovat každodenní mučení vodou a bojovat s obludami, které mu předkládá na talíř. (krycí jméno: máma)
-Velký, moc výhonků už nemá. Na senzorech kulaté nástavce. Není k vidění tak často, ale maří dalekosáhlé plány. Přistupovat obezřetně a jen s dobře promyšlenými výmluvami! Výskyt: dům, kancelář. (krycí jméno: táta)
- Velká. Žluté dlouhé výhonky. Záludná hlídací obluda. Nevěřit! Výskyt: dům, když prvé dvě obludy odejdou. (krycí jméno: Rosalyn)
- Široká, velká, květovaná. Materiál: huspenina? Výskyt: třída. ...
„Calvine, dávej pozor! Co si to zase čmáráš?“

"Dejte mi pastelku
nakreslím zombíka
a potom chlapíka
co před ním uniká.
A další panáček
co se tam nachomejt
zombíka trefí hned
neboť má kulomet.
Však není legrace
se zombíky si hrát.
To budeš litovat
až začnou vylejzat!
Nakreslím zombíky
budou jich mraky.
Tamtoho sežerou
a tebe taky!
Někdo však plíží se ...
najednou - hops!
Zachránce z pralesa
statečný Hobbes!
Napadl zombíky
drtí je, dusí.
Do všech stran létají
zombíků kusy ..."
"Poslyš, Calvine, jsi si jistý, že je to opravdu ta básnička, co se máte na zítřek naučit do školy?
A řekni mi, proč se všude válí ty rozkousané pomalované papíry?!"

"To, že by šelma kočkovitá žila dobrovolně s něčím takovým jako pes, je KRAJNĚ NEPRAVDĚPODOBNÉ. Dále nacházíme mnoho dalších rozporů: proč by se oba zatěžovali něčím takovým, jako je mytí podlahy??? Podlaha plná rozmanitých pachových stop je velmi zajímavá, tak proč ji ničit???
A jaká šelma kočkovitá si DOBROVOLNĚ vleze do necek a nechá se PSEM vyprat na VALŠE v SAPONÁTU? Vždyť pak týden smrdí jako člověk a ostatní šelmy se jí vyhýbají! (Autor čerpá z vlastních neblahých zkušeností nedobrovolných vyprání v pračce). Knihu proto nedoporučuji dětem do 18 let kvůli prvkům masochismu.“
„Týjo, Hobbesi, tobě budou říkat vražednej kritik!“

Zákeřný profesor Moriarty se k Holmesovi přiblížil na místě, kde jej nejméně očekával. Ale Holmes je vždy připraven! Upustil knihu, do níž byl zahloubán, zachytil Moriartyho při vražedném skoku a dobře cvičeným zápasnickým hmatem jej odmrštil. Moriarty se však nevzdává a znovu se na Holmese vrhá. Zápasí spolu na kraji propasti. Jak tohle dopadne! Holmes z posledních sil natáhl ruku …
Šplouch!
„Mamí, pomóc! Já jsem omylem spláchnul Hobbese do záchoda! Béééé!!!“
„A ty jsi říkal, že když mu dáme napínavou knížku, bude někde tiše sedět v koutku a já se budu moci konečně na tu závěrečnou zkoušku v klidu připravit …“

Ukrutná mámobluda se nečekaně přibížila k přístroji, který statečnému kosmonautu Sekáčovi zajišťoval všechny základní životní funkce a s odporným šklebem jej vypnula! Hrůza! Teď ji už nemohl ignorovat jako předtím. Statečný kosmonaut se zkroutil v křeči; lapá po dechu. Přežije ??? Nevzdává to, z plna hrdla volá o pomoc. Z posledních sil se plazí k přístroji, ale proradná mámobluda jej vytrhla ze zásuvky! Naštěstí však spatřil jiný přístroj, který mu přežití na této planetě opět umožní … Mámobluda natáhla chapadlo …
„Co se proboha stalo?“
„Jen jsem mu řekla, aby se už nedíval a šel raději ven. Pak se mi pokusil sebrat telefon.“