Labyrint světa a Ráj srdce

Když nekonečnou touhu po vědění spatřil jsem, vzpomněl jsem si na prohlídku Labyrintu kde každý chytřejší než druhý býti chtěl. Až ze vzdělání obchod stal se.
I zavedl mě Všezvěd do bibliotéky, kde učenci v knihách ponoření byli a hltali všemožné informace, ústa si listy nacpávali. Nedostatky své tak doplňovati se snažili a jejich břicha se tak zvětšovala. Místo tichého studování tu tak hlasité „mlask” a „ham” slyšeti bylo.
„I proč stále informace do sebe cpete?” ptám se.
„Aby při nevědomosti nenachytali nás,” odpověděli študenti.
„Přec vám břicha prasknou,” dím já.
„Však my to ze sebe po zkouškách dostaneme zase.”