Genesis (kapela)

Rozhodl se odejít. Bylo to jeho, a jen jeho rozhodnutí. Nebylo to, že by mu lidi v kapele nějak extra vadili, nebo, že by se hudebně posunuli někam, kam on nechtěl. Prostě jen chtěl zkusit sólovou kariéru. A chtěl přestat myslet na Phila. Přemýšlel, jak to vezme. Bude na něj naštvaný? Bude ho chtít přesvědčit, aby se vrátil zpátky? Nebo ho prostě nechá jít, protože ho pochopí? Peter netušil. I ostatní to budou brát asi těžko. Na druhou stranu hodně jejich konfliktů končilo slovy: “A Petere, ty se uklidni”, což vypovídalo o tom, že se s tím pravděpodobně všichni smíří.

Stalo se, co se stalo. Velký koncert, kvanta lidí a přece se nemohl díky endorfinům udržet. Ano, dal mu pusu, ale to přece nemusí nic znamenat. Třeba to nikdo neviděl, třeba to vypadalo jen jako součást choreografie. Třeba ani druhý aktér nezískal žádné podezření. Když došel zpět k mikrofonu, po očku se rozhlédl kolem sebe. Většina spoluhráčů se na něj usmála. Celý zbytek představení byl nervózní, že to vyjde na povrch, že se na něj začnou lepit bulvární noviny a hlavně, že jím začne jeho bubeník opovrhovat. Ale to by mu Phil nikdy neudělal. Měl totiž Petera taky moc rád.

Peter seděl v okně a pozoroval světla venku, jak se míhají a tančí. Na kolenou měl papír a na něm blok s návrhy kostýmů. Teď právě dělal návrh Watcher of the skies. Otevřely se dveře, a dovnitř mimo světla i někdo vstoupil. Viděl jen jeho stín, ale i tak poznal, že to je Phil.
“Co to kreslíš?” Zeptal se.
“Ale, nový kostým k Watcher of the skies”, odpověděl Peter.
“Vypadá to spíš jako Batman”. Peter se zamračil. Phil se na něj ale pořád usmíval, sedl si za něj na okno a položil mu hlavu na rameno, aby viděl jak kreslí.