Když už i stáří za sebou, ubude touha po nových objevech a dobrodružstvích. Jeden chce vědět, do čeho jde. Má doporučení na stébla, která nezklamou:
Aries, Liška, je logem i mottem drabblího vesmíru, vykukuje večer i ráno, komentátorský nezmar, identita skrývající energii minimálně deseti smrtelníků. O energiích, zvláště těch magických, jsou i její budečské příběhy liškomága Evžena. Chcete-li vstoupit do světa kouzel, zrad a zvratů, do jednoho velkého thrilleru až skřipconapínavého, doporučuji vřele na úvod: Se zlatou liškou ve znaku.
Rya, Motýlice, je takový Leonardo da Vinci stoslůvek, vedle neúnavné podpory nováčků i mazáků a hádek s druhou identitou stíhá nejen vlastní jazykově vytříbené a suverénně pádící Příběhy z Rakasi, ale též nadobyčej vtipná pojednání o zen-kačismu či alkoholu (pojmenovaného příznačně Námořníkovy slzy). Aby toho nebylo málo, umí zabruslit i na vážnější led, a to je teprv krása: Před a po.
Regi, Sova, rozjasní neomylně chvíle, kdy si ji čtete: do Hagrida, postavu potteřího vření, totiž vtělila sama sebe, a proto tak věrohodně přibližuje jeho/svoji laskavost, dobrotu srdce i zemitou moudrost. Milé je vše, ochutnejte třeba: Žádná škoda!.
Martian, Koníček, si občas odskočí do nebe, kde zpovídá velké spisovatele, aby nám smrtelníkům po návratu vypravovala další strasti i slasti hrdinů ukončených příběhů. Z mrtvých tak jejím kouzlením vstávají nejen oblíbené postavy, ale i dokonale napodobený nenapodobitelný jazyk je vykreslující. Loni to byl Alexander Dumas, letos Karel Poláček. Pokochejte se příkladmo tímto: Triky a lsti.
KattyV, Šedá kočka, přijela letos s Cirkusem Humberto, z jehož zákulisí vypráví veselé i vážnější historky, vždy živé a v reáliích přesné. Jako by toho nebylo málo, stejně suverénně a erudovaně zabrousí semo tamo i do Harryho Pottera a Pána prstenů. Těžko se vybírá, zkuste: Na vrcholu Durinovy věže.
Tora, Bílá kočička, má u sebe doma, v hotelu U devíti koček, pořádně veselo, laskavo a milo, neb je sama veselá, laskavá a milá, pro nás čtenáře je úžasné, že se o to umí zkušeně vypravěčsky podělit. Svým kočkám rozumí, viz: Krasavice patentní.
Kumiko, Levhartice, je dříčka a poctivec, který chce každé téma uchopit zajímavě, odvážně, originálně a přesně, ať si k tomu musí nastudovat třeba celou knihovnu. Neváhá skákat do rozličných fandomů, ale i reality a historie. Výborné je Rozhodnutí.
Lee, ne rukavičkář Lee, je přední drabblečí odborník na Malého prince a Letopisy Narnie (malýprincolog a narniolog). Na rozdíl od jiných akademiků však neusíná na vavřínech, a tak občas zkouší i Bibli a historii, a – lze to vůbec pochopit? – předkládá skvosty. Za všechny doporučuji Dobojovat.
Jeřabina, Větvička, nehledí vpravo, vlevo, neb cele soustředěna na svůj jazykově brilantní, drsný, drásavý a především silný Sibiřský příběh. Chcete-li se v úžasném podání ponořit do víru emocí a syrovosti války, neváhejte číst celé, já vybírám Drobné a tiše seřazené zrady.
ioannina, Tvář, je suverénem ve svém Bjørkhallenu, seversky potemnělém světě magie, kouzel a vlastních pravidel. Jako autorka si promyšleně a podnětně hraje nejen se slovy, větami a motivy, ale i čtenáři, na Havránka třeba klade pasti, do kterých se má chytit… Atmosféru přiblíží Trollsligr!
