Dvojčata
památce Jany Rečkové, mojí nejoblíbenější české spisovatelky
TRIGGER WARNING: nedobře se vyvíjející těhotenství
Pít.
Mech pod rukama a nebe nad hlavou, koruny stromů šumí jako smích...
Smála se.
Smála se a metala kletby a já...
Sama.
Jediná.
Samodruhá.
Kde jste byli, mí muži?
Čaroděj, král, oba tolik slibů.
Kde jste teď?!
Nemám sílu.
A chlapci ve mně, tak lační po životě, po mé krvi, berou si, berou...
Nevydržím...
Ztratit je oba?
Dát za ně svůj život? Život čarodějky, která se nechá nachytat, a ačkoli zvítězí, prohrává?
Není jiná cesta?
Aspoň...
Ne, nechci si přát jediného. Čaroděj, král... Oba chtějí dědice.
Budou ho mít. Magie, která ve mně zbýváš, dej mi syna.
Jediného.
Různookého.
- Číst dál
- 35 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit