Tučňáci z Madagaskaru

Vojín vběhne rozrušeně do centrály tučňáčího komanda. Běhá poplašeně dokolečka a mává kolem sebe nelétavými křídly, blekotá něco o lemuřím králi Jelimánovi, který byl přivázán vysoko na strom.
Zarazí ho Kowalski, když ho chytne za rameno a nasměruje čelem ke Skipperovi. Ten se rozvaluje v dětském bazénku, který Rico vytáhnul z útrob svého tajemného žaludku. V ruce má skleničku s likérem a na očích slunečnní brýle, které nazdvedne než stočí pohled na Vojína.
"Jelimán se chtěl prohlásit králem naší bazénové párty, jen jsme mu zamezili přístup. Ráno ho pustíme. Teď se pojďte taky pořádně naložit! Rico, zařiď skleničky pro všechny!"

Velitel se dovalil až v příliš dobré náladě. Jednotka elitních tučňáků vycítila, že se něco děje.
„Mužstvo, pozor! Kowalski, hlášení!“
„Během naší služby se nic nestalo!“
„A hlídali jste pořádně?“
Začali se vytáčet. Mávl nad tím křídlem. „Tak pojďte! Máme misi!“
Sotva ho omrzela jedna neživá krasavice, už pokukoval po druhé. „Koukněte, jak krásně vrtí zadečkem. Ta bude moje!“
Ještě nikdy neviděli velitele tak dobře naloženého. Dvořil se jí, ona mu neodpovídala. Neodradilo ho to. Pak ji neohrabaně chytnul a figurka se mu rozpadla. Práskl dveřmi svého kamrlíku. Bude trucovat aspoň týden a pak… Dámy, třeste se. Skipper je zpět!