Navazuje velmi těsně na předchozí kapitolu, kdy drogovému gangu vybouchl dodavatel.
Pořád jsme s Honzou a s Vářou.
Trošku ošizená krátká kapitola - nějak je moc práce...
Pokus o koktající postavu (varování všem pravopisomilcům - fakt nevím, jak se to koktání v přímé řeči píše...)
Navazuje na rekapitulační kapitolu, máme tu Honzu s Vářou.
Vracíme se k hlavnímu příběhu (pořád mám tendenci od toho někam utíkat).
Dodatečně přidám (díky Lomeril) pro větší srozumitelnost rekapitulaci šéfů klanu:
původním šéfem byl Kulhánek, po jeho smrti jsou hlavními činiteli jeho dcera Simona, její manžel Vávra a milenec Macháň.
Jako podezřelá spojka na policajtech se jeví poměrně vysoký činitel Michal Krízl.
Vracíme se zpět k Honzovi a Lídě (opustili jsme je v kapitole 15 ). Lída zmínila spiritismus a že by o něm něco mohla vědět Olinka z porodnice (to byla kapitola 14).
Pokus o splnění hororovité kapitoly – tj. patří k tomu všechna možná i nemožná varování…
Pavel narazil na Ferdinanda Palounka (vnuka jednoho svého dávného známého) a taky na milou slečnu, která dělala postgraduál u profesora Varvařovskýho. Setkání to jistě nebylo tak náhodné a nevýznamné, jak měl asi Ferdinand v plánu předvést. Proto se po odchodu Evy chce Pavel dobrat vlastní příčiny setkání – navazujeme zde přesně na konec předchozí kapitoly:
Pavel se opřel do opěradla a podíval se Ferdinandovi do očí. „Spíš bychom si měli nalít čistého vína. Co ty seš zač?“
Nějak na mne padla jarní únava a vůbec mi to nepíše (nenapadá mne ani nic na DMD), tak jen pokračování Lídina vyprávnění, moc se nám to nikam nesune...
