Ledoborec (vysoce originální fandom)

Před námi leží dvě složky.
"No tak, Šmoulinko, je to fér," zubí se Panter a míchá si kafe. Přemýšlím, jestli je normální, aby v kafi zůstala stát lžička.
Se zavrčením popadnu jednu složku.
Otevřeme je zároveň.
"Svatba. Ženich Nechvátal," zaúpí Panter, "Šmoulinko, nechceš..."
"Ne. Takhle je to fér!" pokusím se zamíchat Panterovo kafe teď já. Lžička se skoro nehne.
"Roční zásoba kafe," řekne Panter vypočítavě.
Nebudu lhát. Dostal mě.
Nakonec, je to jenom svatba.
"Ženich úspěšně prodán," napiju se z Panterova hrnku.
"Co to sakra...," vyprsknu.
"Je bezkofeinový."
"Ještě něco bych měla vědět?" zasyčím.
"Ta svatba je, hm... na ledovci."

Rekvalifikovaný Karel, pšeničný velmistr, hledí za vzdalujícími se postavami. Mrak mizí, vzducholoď, unášená větrem a silou vůle, neznámo čí, ale něčí určitě, pluje dál.
"Nechali nás tady," hlesne nevěřícně Nitrace a míru jejího zoufalství nejlépe vyjadřuje fakt, že zatím nepoužila jediný vulgarismus. "Má kurva tahle kocábka vůbec něco jako jízdní řád?"
"Bwahahaha, ha, ha," ozve se hystericky z pilotní kabiny.
"Hlavně že tu nechali Kopretinku," mumlá si Nezapomenutelný, Alois, zdvihaje z podlahy skleněnou vevrku.
"Mlčte, všichni," zavyje Mandarínek zuřivě houpaje v náručí lahev, "teď abych zase uspával, sakra."
Někde dole Panter se Šmoulinkou nasazují sombrera a stávají se chovateli ovcí.

Karel Novák, povoláním farmář a duši pšeničný virtuos, zakloní hlavu a přimhouří oči. Obří mrak nad ním zastínil celé pole, a s takovou pšenka jen tak nepokvete.
Jenže ten mrak je, zjevně, vzducholoď.
Kromě toho se na poli kromě králíků, kteří si z něj ale fakt už vyloženě dělají srandu, odplivne si Karel, objevili... lidi. Přesněji řečeno dvě osoby s padáky.
"Tohle je prémiová pšenice," bojovně zařve.
Žena pokrčí rameny.
"Sorry. Manipulační jízda," ukáže nahoru, "ale my potřebovali vystoupit. Pantere, máš to?"
Panter přestane zkoumat pšenici.
"Co?"
"Pantere?! Tu veverku!"
Podle Panterova tklivého pohledu za vzducholodí Karel usoudí, že nemá.