DMD č. 20. pro 20. 4. 2025. Téma: Pro někoho odpad pro jiného poklad

“Pane, chci podat výpověď,” oznámil Petr do logpadu. Na druhé straně se ozvalo ticho.
“Cože?” vypadlo z Lockwella. “Proč? Nejste spokojený? Někdo vás šikanuje? Chcete přidat?”
“Ne, ani jedno,” usmál se Peter. “Zjistil jsem, že se nechci vrátit zpátky do naší společnosti.”
“Ale vždyť máte děsnou tchyni a je to díra sto let za opicemi!” vykřikl Lockwell. Jeho zděšení bylo upřímné.
“A taky si tu nikdo na nic nehraje a lidé spolu mají hezké vztahy. Mám dost individualismu. A navíc už nechci řešit vaše problémy.”
“Petere, to jsme si asi nerozuměli, protože tohle je i váš problém. Oni vyhladí všechny.”

V hated taking Johnny to the market.

She hated taking him anywhere but the market was next level. Still, she had errands to do that could not be put off forever. Maybe it would be better this time.

It was not.

Fuck, V! That's a vintage NeoPop Chrome Synth!

"What," she said, under her breath, "is it valueable or something?"

Nah, it's trash. Sure brings back memories, but no one's gonna buy that.

A young woman, chromed to the tits and clearly high, picked up the instrument and immediately bought it. She gave a little squeal of joy.

V grinned.

V roce 2015 v italském muzeu Museion in Bolzano svědomití uklízeči v domnění, že odstraňují nepořádek po večírku, vyhodili všechny pečlivě naaranžované flašky od vína. Ve skutečnosti šlo o dílo dvou výtvarnic Sary Goldschmied a Eleonory Chiari, kterým kritizovali korupci vlády.

Umělkyně však nebyly první, kdo povýšil odpadky na umění. Japonští mistři keramiky už v patnáctém století dokázali vytvořit pravý poklad, když rozbité střepy nádobí spojili lakem urushi a zlatým práškem.
Kintsugi, nebo-li zlatý spoj, se zároveň stalo symbolem životního stylu a filozofických názorů. Je to připomínka, že všichni máme své trhliny a právě ony nás činí jedinečnými a krásnými.

Prodrala se hromadou odpadků na dané souřadnice. Na první pohled ji zaujal obrovský mrazák. Ze zvědavosti ho otevřela. Do nosu ji praštil mrtvolný smrad.

"A helemese, Rache Bartmoss." Ozval se Johny v její hlavě.

"Ten Bartmoss?" Co poslal starý Net do sraček?"

"Jo, přesně ten."

Zavřela mrazák a udělala krok zpátky.

"Počkej, určitě tam budou nějaké hezké hračky z jeho doby."

S nechutí mrazák znovu otevřela. Porozhlédla se uvnitř a opravdu, jeho cyberdeck tam plave.

"No pěkně, Elysla. Jeden z nejlepších v té době." Ozval se Johny. "Nix by si s tím mohl vědět rady, ten má rád starý hardware."

Co člověk jako kouzelnický popelář nezažije.

Viděl toho už hodně - ostatky, důkazy, plýtvání jídla, šperky... Lidé si nevážili věcí.

Ale nikdy mu do odpadků nespadl živý člověk. Hlavně slečna.

„Uhm...” Nom, moc si jí nehleděl a dál uklízel. Neplánoval jen kvůli ní přijít o možný bonusy.

Náhodou narazil v odpadcích na plyšáka jednorožce. Sice špinavého, trochu roztrhaného, ale stále vypadal hezky. Podržel ho v ruce a druhou, s hůlkou, na plyšáka mávl. Pomocí kouzla jej očistil a trochu i spravil.

„Hele... Špunte... Chceš to?”

Dívce se rozzářily očka. „Jednorožeeec! Jooo!” Podal jí ho, jemně pousmál a dál pokračoval v práci.

Sklepy, jsou-li, můžou být nebezpečné.
Obsahují klumpry, které jsou úžasné, ale častokrát zamotané a nestabilní. Také staré napůl shnilé schody, které ti nečekaně povolí pod nohou.
Do sklepů se nechodí v jednom.
Dolů se spustí Norman, protože je nejlehčí.
Zvuky přehrabování.
„Dobrý?“ volá dolů Malcolm, jen aby se neřeklo.
„Je tu pěkná truhlička, beru nahoru,“ ozve se zpátky.
Truhlička je hezká, intarzovaná. Škoda, že na denním světle se ukázalo, že její dýhování dílem nabobtnalo, dílem popraskalo.
Není k ničemu.
„Co máš vevnitř?“
Opatrné nakouknutí. Tady nikdy nevíš.
„Ále, jen nějaký listí.“
Polymerové bankovky se sypou na podlahu.
K ničemu nejsou.

“No ne, co dneska lidi nevyhodí,” majitel šrotiště obcházel nový kus, který mu někdo zaparkoval u vrat. “No ale, když to trochu opravím, támhle ten pás vyměním, něco oleje… Mohlo by to znovu šlapat.”
***
“Pane, ten tank je vlastnictvím armády a armáda by ho chtěla zpět. Očividně to byl omyl ho vyhodit, ještě je pojízdný.”
“Nepřipadá v úvahu, jednou jste se toho chtěli zbavit, tak je to moje. Měli jste si to opravit sami. A beztak se výborně hodí k šrotování starých škodovek. Teď se rychle ztraťte, nebo uvidíte. Někdo od vás mi tu nechal střely s plochou dráhou letu.”

Prohlášením Svaté stolice ze 3. srpna 1900 bylo uctívání této relikvie (i psaní o ní) zakázáno pod trestem exkomunikace. Prý vzbuzuje neuctivou zvědavost. Svátek byl zrušen.
Panna Marie ji předala Magdaléně. Anděl Karlovi Velikému. Během sacco di Roma zmizela. Zázračně objevena, nikdo nedokázal schránku otevřít, pouze neposkvrněná dívenka.
Theologové se tázali, zdali její přítomnost poněkud neprotiřečí theologii Ježíšova vzkříšení. Nevystoupil na nebesa celý? Inocenc III.: „Ví Bůh!“ Francisco Suarez, španělský jezuita: „Mohla mu dorůst!“ Vatikánský knihovník Leo Allatius: „Stala se prstencem Saturnovým“. V roce 1983 zbývala jediná Ježíškova předkožka v italské Kalkatě, kterou prý knězi ukradli z krabice pod postelí.

Jednoho dopoledne přicupkala Karmína za Raxinem.
„Raxi, můžu tě o něco požádat?“
„To víš, že jo.“
„Potřebovala bych kamencový prášek.“
„Jistě. Smím se zeptat, na co?“
„Vyrábím si nové šaty. Obešla jsem řemeslníky a sesbírala, co by beztak vyhodili. Taky jsem prošmejdila skládku. Nechutné, ale vyplatilo se. Něco jsem opravila, něco směnila… Už skoro všechno mám, ale potřebuju mořidlo k barvení.“

Za pár dní se v šatech ukázala. Raxin jen zíral. Šaty byly prostého střihu a plné záplat. Zcela dechberoucí byla ale jejich zářivě žlutá barva s rudými vlnkami. Krásně ladila s Karmíninými ohnivými vlasy.
„Jsi moc šikovná, sluníčko moje.“

Všichni* v laboratoři se mohli shodnout, že nejlepší banánovky se vozí z výkopů sídlišť nebo jiných dlouhodobě obývaných oblastí. A přestože to znamenalo hromady mazanice**, občas se vykopaly i odpadní jámy či skládky, a to pak bylo pokladů. Od knoflíků po porcelánové šálky, každý si přišel na své. Samozřejmě kolovaly i zvěsti o celých kachlech z kamen, dýkách či drahocenných špercích. Mám ovšem pocit, že nic nepřekoná to když jsme takhle vyhrabali americký bombardér z druhé světové plný azbestu.

*Archeologické křídlo přehlasovalo antropology.
**Leč potencionálně přínosná, pronajatý hangár v Jihlavě aka sklad už se začínal plnit a vedení začínalo nervóznět.