Nahrazuji téma Mez bezmeznosti.
Bez nároku na bodík.
Kluci z Ostrovů, na pokračování nebo na přeskáčku.
Stmívalo se.
Strávit noc v domě, pod střechou. To se může zdát jako dobrý nápad. Jenže...
Staré domy jsou vlhké, zaprášené, plné divných zvuků, můžou vám (nepravděpodobně) spadnout na hlavu, nebo se můžete (pravděpodobně) přerazit, když si uprostřed noci skočíte odskočit.
Proto se rozhodli rozbít tábor venku.
Křížení opěrných zídek jim poskytlo oporu. Vysoká tráva, kterou ještě nestihly oškubat ovce, zase příjemné lůžko.
A pak se, jako zázrakem, rozlouply mraky. A otevřela se obloha.
Hluboká, bezměsíčná, posetá nezměrným množstvím hvězd, jen do ní spadnout.
Díváš se nahoru a utopíš se v ní. Svět nemá hranice.
Až na temnou linku obzoru.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Nádhera.
Terda
Nádhera.
Děkuju.
Tess
Děkuju.
Předtím mě to nenapadlo...