Vodnická škola Josefa Dvořáka

Zvonek zakloktal.
„Hodinu končím já!“ volal učitel. „Připomínám slohové cvičení, co máte za domácí úkol. Svinibrodská, ať mi tam nepíšeš takový nesmysly jako posledně!
A teď: dosahá, dosahuje…“
„...cestičku zaplavúúújééé,“ vyli žáci.
„Ukapaná, co je to za disharmonii? My se ten pozdrav snad nikdy nenaučíme!
A ještě něco, začíná se oteplovat, což znamená co?
Ponořený, proč si zas strkáš do ucha ten rákos?“
„Prosím, on si dává zpátky bahno,“ hlásil pohotově Bublifuk.
„Že se vůbec ptám! Takže, otepluje se, proto budou brzy oblevové prázdniny. Řekněte to doma, ať mi sem nikdo neleze v té kalné vodě! A teď už plavte!“