86
Též králík přispěje svou troškou do mlýna:
"Ať vaše podpora tu není jediná,
než kampaň nabere ty správné otáčky,
napeču voličům trávové koláčky!"
Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!
Drupal-web.cz - tvorba a migrace webů v Drupalu. Katecheze. Kniha jízd. Sborová kancelář. Místa reformace.
Též králík přispěje svou troškou do mlýna:
"Ať vaše podpora tu není jediná,
než kampaň nabere ty správné otáčky,
napeču voličům trávové koláčky!"
Griffin však vystoupí: "Všechno může nastat,
tak nelez do stoupy, Babo Jago, chlastat.
Moji předci pocházeli přímo z kraje Champaign,
a tam kdysi vymysleli předvolební kampaň."
Kronikář se přidá:
"Milá babo Jago,
v Rusku konec tyranie?
To tě přijde draho.
Pluku Igorova Slova
pořád se tam historie
opakuje znova,
nedaří se svobodě,
nedaří se rovnosti,
generální tajemník, car,
ti nepřejí volnosti,
už po celá pokolení.
Zavést tady tyranii
nic nového není
ale tu demokracii
tu sem nezavedeš,
každý do tě povandruje
že to blbě vedeš.
Jen jediná cesta tu je
- nevrť pořád palicí
a přestaň tou vlajkou mávat
unavenou pravicí -
v Rusku tě budou uznávat,
jen když se staneš cařicí."
"Dědečku Mrazíčku, ty už jsi zpátky?
Už v Čechách zasněžils obilí řádky?
Vyzuj si válenky, šubu si nech,
než tomu drakovi zamrazíš dech!"
Dešti mrznoucí,
na zimě je nejlepší
že bude jaro.
Pardon, zima je moje nejméně oblíbené období. Obzvláště v místní verzi - nesněží, prší, mrzne, ledovka, brzo tma, lezavo, sychravo, účetní závěrka.
Dík za zajímavý básnivý podzim a zase někdy na shledanou.
Ivan má dojem, že ho oči šidí,
jen stěží věří tomu, co on vidí:
Přes pole chaloupka už natahuje krok
trčí z ní dračí křídla, z plameňáka brk.
Einstein na dálnici
Pravím ženě na dálnici řídě trabanta:
Hmotnost tvého těla není konstanta,
čím větší rychlostí se teď řítíme,
tím podle Einsteina více vážíme.
Rychle zastav – ženě blednou líce -
nebo o pár kilo zas budu mít více!
(Emil Calda, Recese poeticko-nevědecké)
"Hele, kolego, to je dobrý! Uděláme z toho příklad do semináře."
"To jako myslíš vážně?"
"No jasně! Koukni, spočítáme tu rychlost, kterou by se měli řítit, aby měla o pár kilo více."
"Kolik je podle tebe pár?"
"No přece dvě, ne?"
"A jo. A kolik váží ta ženská v klidu? Sto?"
"Nepřeháněj. Stačí padesát. Ať je efekt výraznější."
"Tak schválně, kolik?"
"Auuuu!!!"
"Ukaž!"
"No tě pic. Trabant překročil první kosmickou!"
Stáňa hned vůni nosem natáhne
a pak se pro štamprli natáhne.
"Nalej mi taky, milá babičko,
ať vyzkouším tenhle nápoj maličko."
"Bohatýr Ivan mě vyhnal a basta,
teď s druhy v mé pohádce vesele chlastá,
moci se chopila tam banda debilů -
pomozte mi vrátit se z exilu!"
Králík se otřepe, řekne: "Ty mrcho,
skoro v tvém žaludku natáh jsem brko.
A ty, Griffine, pohni prdelí,
zajdi mi někam pro zelí."
Freneticky kmitá elektromagnetická vlna:
y směr šíření, vlnový vektor k
zaražen v rozhraní prostředí,
i elektrický vektor E ve směru osy z
kmitá ze vzduchu do vody
a hledá svou frekvenci f.
Poprvé, když jsi ji spatřil,
zbavila tě dechu
a přál sis, abys k ní patřil,
sobě pro potěchu
a na mou přítomnost
ohlížel ses málo.
Byla jsem cizí host,
něco, co v koutě stálo
bez krásy, bez ceny
něco, co užitku nemá,
však ty, můj milený
a tvoje prosba němá
mě s ní nakonec smířila.
Holt jsem tu šavli koupila.
Na střední zdravotní škole
neříkej všem rovnou vole,
kdo ti chtějí vysvětlit,
že chemii musíš mít.
-ný, -natý, -itý,
chemické jsou hity
-ičitý, -ičný, -ečný,
názvosloví věčný
-ový, -istý, -ičelý
student je z něj zničelý.
Befeleme pes se veze
chemie se po něm sveze
hychykyrydytyny
během první hodiny.
Uč se hochu chemii
ať neskončíš v pomyji.
A aby nebylo dost problémů,
Alenka vchází na scénu
a praví: "U všech povidel!
Králík draka ještě neviděl."
U vstupu líčím
pastičku na elektron.
Foton vstoupit smí.
Vysvětlení: Iontová nebo elektronová past je jednoduché zařízení na oddělení částic s nábojem od těch bez náboje. Stačí dát kolmo na směr pohybu částic magnetické pole - nabitá částice poslušně změní směr a skončí v lapači, zatímco nenabitá letí dál. V elektronové mikroskopii se používá například na vstupu do energiově disperzního spektrometru, který určuje prvkové složení vzorků pomocí charakteristického rentgenového záření. Citlivý detektor (silicon drift detector) by mohl dopad elektronu poškodit. Konec vědeckého okénka. :)
Zdálo se mi,
o úplňku se zdálo,
zdálo se mi
že začínají padat
Leonidy v ten den.
Ano, taky pozdě, ale přece.
Elektrony v mikroskopu
udělaly valnou kopu
zobrazovat nebudou
na vzorku si pobudou
elektrony v mikroskopu.
P.S.: Na podzim neberu ohledy,
vracím se zpátky do vědy,
o počasí je hanba psát,
nebude lepší svařák dát?
Na podzim neberu ohledy.
Ano, je po termínu, ale fakt nestíhám nestačím.
Kapky deště dnes
zatopily mlhou
zlatozlatý les.
Děkuji všem autorům, kteří do fandomu přispěli. A teď trochu podrobněji.
opravdu dobrá drabble
Tradiční výběr z Vědy ve sto slovech, v pořadí, jak jednotliví autoři přispívali:
Už ve zkušebním tématu se ve fandomu usadil netopýr budečský a zásoboval nás poučnými drabblaty ze života létajících savců. Jak začít? Třeba tím, že Vzdělání v ČR chceme. A pokračujte kterýmkoliv drabblem od netopýra budečského.
Tajiš také nastupuje rovnou na zkušební téma a popisuje Dinosauří comeback. Dále tvrdí, a já souhlasím, že fyzika je docela romantická věda. Jiskra v nicotě mi rozsvítila den, stejně jako další drabble ve fandomu - mávám prehistorickým vlčátkům It’s alive! It’s alive! a děsím se podivné představy Skoro úplná podoba.
Dain také začíná zostra, používá razantní způsob oživování Přímá metoda , a také objasňuje, jak se za zdánlivě fádní zprávou Haematologická studie u psychotiků může skrývat objev světového významu. Takže, co nám poví kapka krve? Stejně skvělé je bleskové rande Izotop a myška s nadějí, Trpitelka.
Mravenčí téma bylo úrodné. Přispěla i HCHO medicínským drabblem, který perfektně vysvětluje, jak vznikají hoaxy. Takže, jestli můžu inzerovat předem, nemá cenu jít
Zlatem proti mravencům.Mravenčí téma bylo úrodné. Přispěla i HCHO medicínským drabblem, který perfektně vysvětluje, jak vznikají hoaxy. Takže, jestli můžu inzerovat předem, nemá cenu jít
Zlatem proti mravencům. A neméně dobrá je i fraktura rohu ZMalý velký roh. .
Alešandr_Veliký odhalil, proč se vede Nejmenší světová válka v dějinách (Kde se dá předplatit Tajemství Sekory?)
Apatyka geniálně propojila Karla Čapka a vědu. Takže spolu s ní volám Vítězství je naše!
Blueberry Lady nastoupila s tématem hezky historicko-fyzikálním, . Tentokrát ne Již staří Řekové, ale Arabové.:D
Dain se vrhá do fyziky elementárních částic s drabblem Rodinné vazby, vůně, barvy, a náboje . Dále objasňuje, jak se za zdánlivě fádní zprávou Haematologická studie u psychotiků může skrývat objev světového významu. Takže, co nám poví kapka krve? Stejně skvělé je bleskové rande Izotop a myška s nadějí, Trpitelka.
Neskutečně mě pobavilo drabble od Wolviecat Bukač severoamerický. Zvláště oceníte, pokud máte taky doma puberťáka, jako je Emička - a nezapomeňte si otevřít odkaz. :D
Esclarte nás vzala na výlet do prvohor, kdy v české kotlině ještě bylo moře. Trať do prvohor k nám přivedla pána, jehož jméno dnes zná každý.
Smrtijedka napsala poetické drabble Reinkarnace. Police v hračkářství už nikdy nebudou stejné.
První příspěvek od gleti se jmenuje Pravěká vycházka. Také mě fascinuje, co všechno dokáží vědci-detektivové zjistit. Stejně fascinující je i zvířátko, kterého se týká druhý příspěvek, Neobyčejný hlodavec Rypoš Lysý.
Přichází i morpi a pěkně splavné drabble Naučná stezka, informační tabule č. 69.
Lodní šroub se letos k mé velké radosti objevil a s ním Poslední výprava. Souhlasím s tím, že obout si polárnické boty může být ošidné...
Gwen nám posílá vzkaz psaný na noční oblohu, Segulljós. Stačí být ve vhodné zeměpisné šířce ve správný čas a můžete žasnout. Anebo si i u nás hezky počíst.
Aveva uvedla do fandomu nezničitelné tvory. Na otázku Kdo přežije? odpovídá její krásné drabble. A jak vlastně úplně všechno začalo? Pokusem o omeletu: Večeře.
Doufám, že jsem na nikoho nezapomněla.
Děkuji všem i za čtení a komentování.
K doporučení na čtení jsou i drabble od Arengy, Aries, Alešandra_Velikého, Dede, Chrudoše Brkoslava Štýřického, Regi, několik kousků od Toma Petersona, seriál od Tory... ale to by bylo na další výběr.
fyzika
matematika
trocha černého humoru
Úloha o pohybu
řešení má zřejmé,
dva vlaky se setkají
v místě, co je stejné.
Z budu A do bodu B
už jede vlak zase,
v místě C se setkají
v jednom jistém čase.
Z bodu B do bodu A
jede ten vlak druhý,
náraz bude surový
a strojvůdce tuhý.
Při té děsné představě
já se celá klepu,
nechám vlaky raději
odpočívat v depu.
Tragédie krvavá
snad na jindy počká,
pokud nejdřív proběhne
průsečíkem kočka
a později místem týmž
vesele myš drandí,
strojvůdce má naději,
mimo příklad randí.
Epilog:
Zda se rande povede,
zadání neříká,
lásce velí málokdy
exaktní fyzika.
Příklad:
https://reseneulohy.cz/107/mys-a-kocka,
podívejte se na animaci na konci.
Děkuji vám všem za organizování, čtení, psaní, komentování a těším se zase za rok na shledanou v dubnu.
Rychlé rande prý má trvat pět až deset minut. Hm... proč tak dlouho?
fyzika
Nač deset minut? Není čas ztrácet čas. Raději rovnou na věc, hned od prvního kontaktu. Sympatie nesympatie, rychlost je přednější.
A tak se na sebe vrhli - dusíkové plazma a grafen oxidová tableta. Vzplanula v jeho objetí a za chvíli hořela jako troud. Výsledek kontaktu se dostavil okamžitě - grafen oxidová tableta se zredukovala na redukovaný grafen oxid se čtvrtinovým obsahem kyslíku. Z kvalitního izolantu se stal výborný vodič, z kvalitně upěchovaného materiálu lehoučkého tak, že neohne ani pampeliškové chmýří, vznikl nadýchaný černý polštářek plný tenoučkých grafenových lístečků a mezer mezi nimi.
Fyzikové si zamnuli ruce. To bude článek! I s videem.
Přidávám grafický abstrakt k tomu článku https://cdn.muni.cz/media/3442639/nakres.png?mode=crop¢er=0.5,0.5&r…
a video navrch: https://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S2452262722000708-mmc2.mp4
Biologové říkají, že chiméra je jedinec skládající se z částí, z nichž každá má jinou genetickou informaci.
A co na to fyzik s dlouhým lukem?
fyzika
"Fyzikové mají místo chiméry kompozit. Materiál složený z více různých materiálů tak, aby výsledek předčil vlastnosti jednotlivých složek.
Víte, mě zajímá nejen fyzika lukostřelby, ale i ochrany proti ní. Co myslíte, dokáže sportovní šíp prorazit brnění?"
Fyzik odstoupí, namíří, tětiva zadrnčí. Špice šípu projde hluboko skrz plech.
"A dřevo?"
Dřevěná deska se po zásahu rozštípne, šíp zůstane lehce zabodnut v podkladu. Fyzik se ni pátravě zahledí.
"Dřevo je kompozit sám o sobě. Vidíte? V jednom směru má viditelně vyšší houževnatost než v druhém."
Položí luk a vítězoslavně prohlásí: "Takže, když chcete zvýšit pravděpodobnost, že štít vydrží, zkombinujete kov a dřevo."
No, takhle to vypadá, když si vzpomenete na nezapomenutelnou demonstraci na popularizační přednášce - přesněji, ten luk je sportovní, ale praotcem luků sportovních byl luk dlouhý. Akce nastává cca v šesté minutě v obráceném pořadí: https://www.youtube.com/watch?v=yml6qbqCYDg.
Dřevo je sám o sobě kompozitní materiál - má v různých směrech různou houževnatost, odolnost proti dynamickému působení silou. Zajímavé povídaní je tady: https://www.doitpoms.ac.uk/tlplib/wood/engr_mater.php
Požádala jsem o pomoc pány z vědeckého nebe. Po vysvětlení, co je to science fiction, se rozpoutal velmi intenzivní brainstorming.
fyzika
více fyziky, než je zdrávo
"O vědě diskutovat nemusíme," uvažoval Chrličan, "ale fikce? Včera fikce, dneska realita. Tvrdili, že nelze překonat rychlost zvuku, a přitom měli řešení v hlavni. Já vyfotil letící střelu, víte?"
"Víme, kmotře," pronesl Spavec. "Já spočítal neutrino a za čtvrt století ho opravdu ulovili."
"Také dílo Boží," kývl Kněz. "Existuje nekonečně mnoho světů, nekonečně mnoho sluncí a kolem nich krouží planety, další obydlené světy..."
"Exoplanet známe sedm tisíc, obyvatelných tak dvacet," pronesl Spisovatel. "Ha! Kontakt s mimozemšťany nemáme! Vlastně ani vesmírný výtah, který jsem předpověděl."
"Problémy s výtahem jsou jen technické," zívl Spavec. "Pojďme se podívat, jestli už je kolegové odstranili."
Psát ve Vědě o sci-fi je docela výzva. Něco si vymyslíte a zjistíte, že už ten nápad někdo realizoval. Takže jsem povolala několik vizionářů (v nejlepším slova smyslu) - poznali jste je?
Chrličan: Ernst Mach, kmotr Spavce, muž, který spočítal, jak se chovají tělesa při nadzvukových rychlostech (Machův kužel), a také vyfotil letící kulku - ta letí rychleji než zvuk, takže kolem ní ten kužel vzniká, což onen snímek prokázal.
Spavec: Wolfgang Pauli, noční tvor a teoretický fyzik, znalec speciální teorie relativity, autor představy, že existují neutrina, částice vzniklé při rozpadu neutronu na proton a elektron - byly detekovány o čtvrt století později.
Kněz: Giordano Bruno, díky své kosmologii má ve vědeckém nebi místo jisté.
Spisovatel: Arthur Ch. Clarke, fyzik a spisovatel, autor ideí kosmického výtahu a knih o setkáních s mimozemskými civilizacemi.
S vesmírným výtahem (https://science.howstuffworks.com/space-elevator.htm) je potíž, stále se hledá materiál pro lano. Nicméně, všichni tvůrci grafenu ještě žijí, takže naděje na nanotrubku od povrchu Země až za geostacionární dráhu tu pořád je (https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2024/cislo-2/20-let-grafen…).
fyzika
elektronová mikroskopie
"S vámi restaurátory je radost pracovat," libovala si mikroskopička, zatímco mikroskop čerpal komoru, "pokaždé se dozvím něco nového. Copak mě naučíte dneska?"
"Zeleně," odpověděla restaurátorka. "Podle ultrafialové fotografie jsou na tomhle obrazu vidět zatmelené praskliny. Už ho někdo opravoval, potřebuji vědět, čím."
Na obrazovce počítače se začaly objevovat spektrální čáry a mikroskopička kontrolovala jejich automatickou identifikaci. "Železo, kyslík, hořčík, draslík, křemík, možná i vodík..."
"Samozřejmě, země zelená. Česká nebo veronská?"
"Poetické názvy."
"Proč? Aha. Takže: je tam hliník?"
"Ne."
"Jasně, česká, glaukonit."
"Tady je ještě... moment... chróm."
"Určitě?"
"Ano. Jsem si jistá. Co to znamená?"
"Použil k opravě chromoxid. Amatér."
Názvosloví zelených barev je samá poezie: země zelená česká je jemně mletý glaukonit, země zelená veronská jemně mletý seladonit, tyto pigmenty jsou rozetřené s olejem, nejlépe lněným. Další zelený pigment je třeba malachit (mletý minerál obsahující měď) anebo je známá svinibrodská zeleň (stačí říct arsen a je jasné, jaký je to podárek). K zeleným pigmentům patří i chromové, jsou to oxidy a mají poetické přívlastky: tupý a ohnivý.
Cti dbalý restaurátor použije k opravě pokud možno totožný pigment.
Mikroskopička řekla "možná i vodík", protože tento prvek je nesmírně těžké detekovat. Nejběžnější technika prvkové analýzy, EDX (energiově disperzní spektrometrie) vodík nevidí.
Další detaily o pigmentech například zde: https://web.archive.org/web/20200604032918/http://old.avu.cz/~mica/digi…
Tak se snažím dneska nastudovat, čím je zajímavý chlorofyl, kromě toho, že se dá detekovat pomocí purpurové (červené plus modré) fluorescence. Den Země je už zítra...
fyzika, a co hůř, biochemie
Zeptal se jelen jeleně,
proč vidí listí zeleně.
Jelen mu hbitě odpoví,
křoví ti možná napoví,
podívej se mu na listí,
to ti odpověď zajistí.
Abys to lépe pochopil,
v tom listí ukryt chlorofyl.
Jak testy vědců prokáží,
málo zeleně odráží,
pohltí modrou, červenou,
a ignoruje zelenou.
Totiž pro toho ničemu
zelená není k ničemu,
fotosyntézou když žije,
třeba mu více energie,
než mají fotony zelené,
vezme proto dva červené
anebo jeden modrý, pro
syntézu je dobrý.
Nezvedej oči, nádivo,
chlorofyl, to je barvivo,
abychom měli pointu,
přidává se do absintu...
Nežli všechno jelen dopoví,
ten druhý mizí do... křoví.
Vzhledem k pokročilému dubnu a pozdní večerní hodině vzdávám snahu pochopit, jak přesně funguje fotosyntéza. Fakt je, že zelené rostliny ignorují z bílého světla právě zelenou oblast a když na ně posvítíte UV zářením anebo modrým světlem hodně blízkým UV, získáte zpátky purpurový odraz. Nejlépe je vidět fluorescence chlorofylu, pokud ho extrahujete, tj. zelené listy rozdrtíte a přilijete ethanol. Vznikne tmavozelený výluh, ve kterém dochází právě k purpurové či červené fluorescenci, podle zdroje dopadajícího záření. (Některé prameny doporučují přimíchat i benzín, abyste oddělili i jiná listová barviva, anebo je možné udělat chromatogram - do roztoku namočit proužek filtračního papíru, na něm se objeví barevné pásky oddělených barviv.)
Chlorofyl je jedno z "éček", E 140, barví se s ním například těstoviny. Jeho podíl na barvě "zelené víly", absintu, je zase jiná historie.
fyzika
Září z kopule planetária jako podivná lucerna, která má nalákat poutníky, aby zvedli oči k nebi. Vypadá obrovská, ale tenoučká čárka měřítka odpovídá šířce zvířecího chloupku.
Na pódium dopadá svazek světla, ozařuje přednášejícího. Ten se usměje do publika a začne vyprávět. Jeho ruce zvedají drobounké zkumavky s nalezenými mikročásticemi, na kopuli se objevují jejich zvětšené snímky.
Pohybem ruky, podobným pokynu dirigenta, nechá ztlumit osvětlení. V nastálé tmě posluchači vydechnou úžasem. Nad nimi se objeví hvězdná obloha. Prolétají Kuiperovým pásem, ženou se vesmírem na ocase komety, sledují lijavec bolidů.
S nimi přilétají jejich drobní a nenápadní, ale neméně krásní příbuzní.
Mikrometeority.
V rámci letošních Dnů elektronové mikroskopie zazněla i přednáška Vzkaz z dílny nebo posel z vesmíru? Pátráme po mikrometeoritech. Úžasné vyprávění s krásnými mikrosnímky a projekcí hvězdné oblohy mi vyrazilo dech.
Mikrometeority jsou malé zázraky - částice, které přežily průlet zemskou atmosférou, o rozměrech zlomku milimetru, jsou nejlépe pozorovatelné pod mikroskopy, ať už optickými, nebo elektronovými. Ale ne každá malá částice, kterou člověk najde, je mikrometeorit. Ta na úvodním obrázku je kulička ferocéru vzniklá při škrtání zapalovačem.
O jednom skutečném mikrometeoritu nalezeném u nás píše tento článek: https://www.ceske-novinky.cz/2023/10/29/na-aukru-probiha-aukce-historic…
fyzika
chemie
Budu vám vyprávět příběh jedné rodiny, plné snílků a šílenců, dědičně zatížené až běda. Anebo to bylo spíše infekční? Posuďte sami:
Otec: Žhavil železo místo nad kovadlinou nad magnetem.
Matka: Přehrabávala hromady odpadu.
Starší dcera: Jezdila sanitkou v křížové palbě.
Mladší dcera: Válečná korespondentka. Vyměnila piáno za pero.
Manžel starší dcery: Věnoval se alchymii.
Jejich dcera: Kromě běžného dědičného zatížení si vzala vnuka nápadníka své babičky, taktéž dědičně zatíženého.
Jejich syn: Taktéž dědičně zatížený, sbírá kameny, vodu a led pěkně daleko od rodné hroudy.
Jeho strýc: Jediný z rodiny normální. Odrodilec, protože je... biolog.
Víte už, o kterou rodinu jde?
Rodina je notoricky známá, Curie.
Otec, Pierre Curie, objevil Curieovu teplotu, při překročení které se látky feromagnetické (železo, kobalt, nikl) mění na paramagnetické (předtím se k magnetu přitahovaly, po ohřátí přes tuto teplotu se přitahovat přestanou).
Matka, Marie Curie-Skłodowská, hledala v hromadách odpadu z továrny na uranové barvy vysvětlení, proč je více radioaktivní, než se očekávalo. Objevila polonium. (http://www.prvky.com/tezba-uranu.html)
Starší dcera, Irène Joliot-Curie, kromě vědeckého výzkumu byla rentgenová laborantka, za války jezdila spolu se svou matkou s pojízdnou rentgenovou ambulancí.
Mladší dcera, Ève Denise Curie Labouisse, po počátcích vědecké kariéry napsala životopis své matky, stala se klavíristkou, novinářkou a političkou.
Manžel Irène, Jean Frédéric Joliot-Curie, spolu se svou ženou objevil transmutaci prvků - umělou radioaktivitu, když bombardovali hliník, hořčík a bór alfa částicemi.
Jejich dcera, Hélène Langevin-Joliot, fyzička, si vzala také fyzika, Michela Langevina, vnuka Paula Langevina, s kterým měla kdysi vztah Marie Curie-Skłodowská.
Jejich syn, Yves Langevin, je astrofyzik a planetolog, zkoumající Mars. Děti nemá, čímž se tato rodinná větev uzavírá.
Jeho strýc, bratr Hélène, Pierre Adrien Joliot-Curie, je specialista na fotosyntézu, biolog, manžel bioložky, otec biologů - takže tudy pokračuje druhá linie. :D
fyzika
botanika
Krásná jarní kytice potěší mě velice. Tak třeba - tulipány.
"Tulipáni jsou tu páni, vypustíme tuliposidy a tulipanidy."
A ještě něco by to chtělo - co narcisky?
"S námi do jedné vázy? Tyhle vrahouny?"
"Sami jste vrahouni. My jsme léčivky. Takový galantamin-"
"-způsobuje vnitřní krvácení-"
"-ne, snižuje demenci. Dejte si, tulipitomci, potřebujete to jako sůl."
A co takhle ještě něco hodně voňavého... konvalinky?
"Konvalinky neee... všechny nás pobijí!"
"Nazdar, dáte si trochu konvalatoxinu? Nebo radši konvalatoxol, konvalatoxosid a majalosid? Jsme symbolem lékařství, maloval se s námi už Kopernik."
A co takhle... pryšce?
"Ne..., latex ne!!!"
Proč mi ta kytka zvadla pod rukama?
Jarní kytičky jsou sice půvabné, ale mají strategii, jak zabrat velká území, a tou je jedovatost - vůči jiným rostlinným druhům, ale i vůči býložravcům - ty kytky se nějak dozvěděly, že je možné je sežrat, a rozhodly se s tím něco udělat :D. Účinné látky se většinou koncentrují v cibulkách, ale často je jedovaná celá rostlina. Uvedené květiny po přeříznutí stonku uvolňují do vody různé látky, takže kombinovat tyto druhy do jedné kytice se musí umět - konvalinky se musí nechat odmočit samostatně a vodu vylít, narcisky taky, tulipány též. Pryšec tu vodu potřebuje i teplou, protože latex se ve studené zrovna dobře nerozpouští. Tak doufám, že mi snad bude uznána verze "zlý chlorofyl a další látky v rostlinách". :D
Věnováno Toře - děkuji za inspiraci
fyzika
kosti
Tam, kde zítra již znamenalo včera, neměly imperialistické vymoženosti přístup. Jazz, či rock´n´roll by sovětského člověka kazily, škoda vinylu na ně. Ale inženýr vždycky cestičku najde a rock na kostech - to zní tvrdě.
Stačilo obstarat použité rentgenové filmy, nastříhat je na čtverce, do středu propálit dírku a propojit dva gramofony - druhý měl vyhřívanou safírovou jehlu a vyškrabával do filmu drážku zvukového záznamu. Nakonec investice největší - sehnat originální desku pro první gramofon.
Živnost jen kvetla - rentgenizdat stál setinu ceny originálu a šel přehrát nejvýše desetkrát, než se úplně rozškrabal. Skončil po schválení zákona proti kopírování a vynalezení jednodušší záznamové techniky - magnetofonu.
Díky Toře za inspiraci - o tomto kreativním využití rentgenových filmů jsem nevěděla. Více informací https://www.x-rayaudio.com/, Wikipedia a https://www.hisvoice.cz/zapisky-melomanovy-60/
Dost nadsázka, ale docházejí mi vaječné nápady.
fyzika
Povídalo vejce vejci,
že je chtějí všichni vědci,
prostudovat fluorescenci,
která vejce vykazují
při dopadu záření
někde z UV oboru,
zviditelní červení
jazykolam - potvoru.
Protoporfyrin devět římská
je to, po čem se jim stýská,
chtějí bio řešení pro
solární slunění.
Běžné články solární
jsou prý příliš drahé,
tyhle budou levnější,
to bude to pravé.
Průhledné a ohebné
a jsou bez křemíku,
přitahují pozornost
laiků, odborníků.
Protoporfyrin můžeme
přirovnat k motoru,
příjmá slunce energii,
proud zvedá nahoru.
Elektron pak znovu
energii ztrácí,
ve vnějším obvodě koná
elektrickou práci.
Baterie funguje,
máme my to jisté,
vejce, ty se stanou zdrojem
energie čisté.
Motám dohromady dvě věci: vaječná skořápka fluoreskuje po dopadu UV záření červeně, protože je v ní ta sloučenina s pro mě nevyslovitelným jménem. A tutéž sloučeninu zkusili vědci aplikovat do kapalinového solárního článku a získali velice solidní účinnost. Teď ještě, jak ji syntetizovat - možná, že by měly vejce vůči bio syntéze z jejich skořápek určité námitky. :D
Na straně 17 je vidět fluorescence vejce: https://physics.mff.cuni.cz/kchfo/oos/Roman/Luminiscence.pdf,
tady je konstrukce barvivem senzitizovaných článků: https://cs.wikipedia.org/wiki/Gr%C3%A4tzel%C5%AFv_%C4%8Dl%C3%A1nek
Porfyrinové články mají dost dobrou účinnost, okolo pěti procent - není to sice patnáct procent z křemíkových, ale je tu lepší poměr pořizovací cena/výkon.
(například https://www.idnes.cz/technet/veda/levnejsi-fotovoltaika.A131003_133549_…, konkrétně náš porfyrinový článek https://pubs.acs.org/doi/10.1021/jp0750598)
fyzika
"Tady píší," zamávala mikroskopička mobilem, "že na Rice University dělají grafen novým způsobem."
"Jak?" broukl kolega.
"Redukcí elektrickým proudem, výbojem při extrémní teplotě a stlačením. Získají grafenové vločky s nezarovnanými vrstvami, ty se rozdělí na vrstvy jednoatomové. Uvažují o výrobě kilogramu denně, ale fantazírují o tunách. Pokud vím, ty vyrábíš sotva gramy."
Mlčel.
"Navíc, jako surovinu používají odpad s obsahem uhlíku. Uhlí, dřevo, zbytky jídla, plasty a odpadky..."
Kolega se konečně pousmál: "Moje metoda získávání grafenu redukcí čistého etanolu v mikrovlnném výboji je zajímavější. Protože já - na rozdíl od nich - mohu své zásoby surovin zlikvidovat daleko příjemněji. Prostě je vypiju."
Je mnoho způsobů, jak vyrobit grafen, materiál tvořící jednoatomovou vrstvu atomů uhlíku uspořádanou do šestičetné struktury. Některé grafeny jsou čistší, jiné obsahují vyšší procento nečistot - kyslíku, vodíku, dalších prvků z výroby. Obecně jsou cesty výroby dvojí: chemická (například Hummerova) a fyzikální (redukce čehokoliv čímkoliv, ať už ethanolu mikrovlnami anebo uhlíkových zbytků elektrickým proudem). Výsledný grafen by při maximální čistotě a ploše měl mít až zázračné vlastnosti: lehkost, vodivost, pevnost. Tato nová metoda výroby se tváří velmi ekologicky a ekonomicky, ale jásat začnu, až budou skutečně vyrábět deklarovaná množství ve vysoké kvalitě, jestli se neobjeví nějaký menší technologický zádrhel.
Zdrojové články: https://www.osel.cz/11009-bleskovy-grafen-jak-vyrobit-extremne-uzitecny… a https://news.rice.edu/news/2020/rice-lab-turns-trash-valuable-graphene-… s pěknými videi, a tady jsou mikrofotografie a vůbec studie čistoty: https://www.osti.gov/servlets/purl/1798502.
V době tohoto příběhu žádný chat, ale krátkovlnná vysílačka. Obvyklý protokol (volací znak a přepínám) škrtám, to bych se opravdu nevešla.
Co byste ode mne čekali? Ano, je tam :).
Radioprofesionál: "Volám zemi. Volám Špicberky. Volám každého, kdo mě slyší. Opakuji..."
Radioamatér:"Aló?"
Radioprofesionál: "Haló! Hurá! Kdo tam?"
Radioamatér: "Zděs- škrk*, kdo ty?"
Radioprofesionál: "Tady- škrk*, trosečník. Velitel je zraněný, přežilo devět mužů a pes."
Radioamatér: "Vy jste trosečníci z- škrrrk**?"
Radioprofesionál: "Jasně. Potřebujeme pomoc, mrzneme. Diktuji naše souřadnice..."
Radioamatér: "To není možné, jste víc než dva tisíce kilometrů ode mne. Vysílačka nemůže mít takový dosah."
Radioprofesionál: "Škrk* stojí za mnou a vysvětluje, že nějaký odraz na ionosféře. Už si konečně piš, díktuji..."
Radioamatér: "Pošleme pomoc, vydržte."
----
*Jo, představím ho a je po hádance.
**Už asi tušíte, ale ještě nepovím.
Hádanka nebyla snadná, na jedné straně jsou trosečníci ze vzducholodi Italia, konkrétně u vysílačky radista Giuseppe Biagi a v pozadí vysvětluje František Běhounek, a na druhé straně Nikolaj Rejngoldovič Šmidt, radioamatér, který jako první zachytil nouzové vysílání trosečníků . Odraz elektromagnetických vln na ionosféře opravdu může prodloužit dosah vysílání - ionosféra je vodivá vrstva atmosférmy, která při vysílání funguje jako zrcadlo: přesněji zde: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/365-sireni-elektromagnetick….
fyzika
botanika
robotika
Nejsou lidi, potřeba
místo nich dát techniku,
proto jezdí roboti
v rajčatovém skleníku.
Nelelkují u tújí,
do práce se obují,
vozí sebou kamery
a dělají záběry
listů rajčete,
pak ty snímky zpracují,
proto jsou na světě.
Při strojovém učení,
projde robot databázi,
určí, co kde schází -
rozpoznává škůdce,
houbové choroby, plísně,
které rajče v jednom kuse zlobí.
Nakaženou rostlinu
pak vyléčí postřikem,
tak projíždí roboti
velkým cvičným skleníkem.
Komu by se zdálo,
že je toho málo,
roboti maj na míru
navigaci z vemíru,
Galilei na ně shlíží,
když za škůdcem se tiše plíží,
vyjede ven do pola
ta Zelená Patrola.
Projekt Green patrol: velmi užitečný prototyp robota se učí ošetřovat rostliny a vypadá to, že už se mu jeho práce daří bez chyb a omylů, ba že se umí do práce i obout. Co s tímhle tématem...
https://zpravyzmoravy.cz/vido-robot-umi-sam-osetrit-rostliny-na-vyvoji-…
fyzika
geologie
další mezioborová spolupráce
Podívat se skrz věci je dávné lidské přání - pamatujete na Bystrozrakého? Jako vhodné řešení navrhli fyzikové rentgenové záření, a to v podobě počítačového tomografu. Princip tomografie je jednoduchý: používá stínovou projekci. Prosvěcovaný objekt se umístí co nejblíže detektorům (dříve film, dnes polovodičová čidla), naproti detektorům se nachází zdroj - rentgenová trubice. Dvojice trubice-detektory rotují okolo snímaného objektu a současně se i posouvají, takže opisují dlouhou spirální trajektorii, nesmírně podobnou oloupané slupce z jablka. Technologie pokročily natolik, že metoda dokáže snímat s rozlišením pod setinu milimetru. Lze se tak podívat dovnitř fosilie jako do oříšku, který nemusíme rozlousknout.
Geologové jsou navýsost spokojeni.
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2013/cislo-2/jak-ozivit-zk… - článek o použití tomografie na zkoumání zkamenělin
https://tech.snmjournals.org/content/35/3/115 - princip tomografu a jeho generace
https://healthcare-in-europe.com/en/news/the-legacy-of-the-man-who-pion… - o vynálezci tomografu
konec roku 1911
fyzika
drby a dost nepěkná štvanice
"Drahá, mám novinku. Požádám tě o ruku."
Udiveně se na něj podívala. Vždyť je přece ženatý.
"Má žena podala žádost o odluku. Budu volný a pak se konečně vezmeme."
Sklopila oči a zavrtěla hlavou. "Víš dobře, že tohle nejde. Moc ráda bych ti řekla ano, ale nesmíme. A nemusím ti vysvětlovat, proč."
Tak ty mě prodáš, Marie, pomyslel si hořce. Prodáš mě za další Nobelovu cenu, za naději na místo v Akademii věd, za lepší laboratoř, za možnost dalšího výzkumu aplikací rádia.
"Proč?" zeptal se vzdorně.
"Irène, Eve, Jean, André, Madeleine a Hélène. Uštvali by je."
Sklonil hlavu a kývl.
První dvě jména patří dcerám Marie, další čtyři dětem Paula.
Vztah Marie Curie-Skłodowské a Paula Langevina byl sice silný, ale společensky tehdy naprosto neakceptovatelný. I když se Paul rozvedl, vzít se nemohli, skandál by zničil jak je, tak život jejich dětí. Zůstali tedy nakonec jen přátelé.
https://history.aip.org/exhibits/curie/scandal1.htm a https://history.aip.org/exhibits/curie/scandal2.htm
a https://www.cndt.cz/fileadmin/user_upload/konference/Sborniky_konferenc…
Věnováno Toře, protože si extrapolaci přála.
Úvodní instruktáž do fyzikálního praktika, část: myslíme vlastní hlavou anebo umíme matematiku. :)
fyzika
matematika
"Naměříme dvojice hodnot: teplota vody po minutě ohřevu 22 stupňů Celsia, po dvou minutách 24 stupňů Celsia. Přepokládejme lineární závislost veličin a spočítejme teplotu v čase devadesát sekund. Získáme 23 stupňů Celsia. Logické, že?"
Pokyvování hlavami.
"Toto je interpolace - hodnotu vkládáme mezi dvě jiné. Jenže - pozor na extrapolaci! Venku z intervalu může výsledek vzrůst nade všechny meze. Do konce praktika vodu ohřejeme na... 280 stupňů Celsia."
Sakra! Proč jim to není divné?
"Tak jinak: můj syn měl po narození tři kila a v roce dvanáct kilo. Kolik bude vážit v osmnácti? A v padesáti?"
Studenti popadli kalkulačky. Vzápětí vyprskli smíchy.
Tak schválně... kolik bude chlapec vážit?
Obě popsané situace jsou ukázkou, kdy teoretická lineární závislost, rostoucí pěkně rovnoměrně až do nekonečna, není správný matematický popis uvedeného jevu. Voda nemůže přesáhnout teplotu varu, protože se začne dříve vypařovat, na což se spotřebuje část dodaného tepla (voda taky nemusí teploty varu vůbec dosáhnout, protože nedodáváme dost tepla, aby pokrylo ztráty do chladnějšího okolí).
A ten chlapec? V prvním roce života je růst lineární, potom několikrát zpomaluje a zrychluje - viz grafy na stránkách https://szu.gov.cz/publikace-szu/data/hodnoceni-rustu-a-vyvoje/rustove-…. Docela rozdíl od předpokládané lineární extrapolací získané hodnoty. :D
fyzika
Vlak uhání krajinou, kouř ho sleduje jako závoj, jen lokomotiva, tendr, malá plošina místo krytého vagónu. Musí být lehký a co nejrychlejší, tak znělo zadání toho výstředního meteorologa, co si objednal zvláštní jízdu. Strojvůdce stojí vztyčen na lokomotivě, soustředěn na řízení, snaží se nemyslet na to, co by se stalo, kdyby ten mladý blázen, vytrubující neustále jeden tón, prohnutý v extázi z hraní i rychlosti, z té plošiny spadl.
Trať je lemována diváky, kteří pečlivě naslouchají, zda se tón mění.
Mezi nimi šedovlasý muž nevěří svým uším. Ale je experimentátor, důkazy ho přesvědčují. Mění svůj původní názor. Doppler má pravdu.
Buy Ballotovi se Dopplerova idea, že by světlo mělo při pohybu zdroje měnit barvu, prostě nezdála. A tak se rozhodl pro demonstraci téhož jevu dosažitelnými prostředky, pomocí vlaku. Tady je vysvětlen Dopplerův jev i pro hodně rychlé pohyby, doporučuji si pustit nahrávku troubícího auta.
Poznámka pro kontrolora: Zvláštní jízda a snaha presvědčit ostatní, že Doppler nemá pravdu. Naštěstí vítězí poctivost, ta je ve vědě důležitá.
Opět střípek z Vědeckého nebe
fyzika
"Přiženit se do slavné rodiny je vždycky risk," upil Frédéric červené víno. "Ještě teď si vzpomínám, jak se mi třásla kolena, když jsem šel Marii požádat o Irène. Marie byla jako šéfová metr, očekával jsem tedy příšernou tchýni. Ale to se nevyplnilo. Byla pracovitá, tvrdohlavá, pomáhala potřebným. Navzdory tomu, co o ní tvrdili - ateistka, Židovka, rozvracečka manželství. O tom posledním leccos víš."
Jeho posluchač, Michel Langevin, jen přikývl.
"Rozuměl jsem jí vždycky, kromě situací, kdy už to tisk se štvanicí přeháněl. Tehdy vztekle třískla novinami a zamumlala něco ve své mateřštině."
"Co říkala?"
"Nevím. Rodným jazykem mé tchýně byla polština."
Jak už se dalo uhodnout z nadpisu, byla řeč o Marii Curie-Skłodowské. Frédéric Joliot–Curie začal na doporučení Paula Langevina pracovat v L´institut du Radium, který Marie vedla. V institutu poznal i obě její dcery, s Irène se oženil. Těmi nepěknými tituly častoval Marii často francouzský tisk. Marie byla vdova a udržovala blízký vztah právě s Langevinem, Paulem, Michelovým dědečkem.
fyzika
fyzikové v hospodě
Rozhodli se fyzici
vybrat jednu rovnici
aby lahodila oku
popisem ňákého toku.
Rovnice ta je tak jasná,
elegantní, čistá, krásná,
zahraje nám na city
rovnice kontinuity.
Napříč fyzikou se šíří,
do různých oborů míří,
mechanika, optika,
magnetismus, elektřina,
všude je s rovnicí psina,
všude něco protíká.
Zalej hrdlo Prazdrojem,
zamysli se nad zdrojem,
zda jej vpravo nutno dát
nebo bez něj bojovat.
V mechanice tekutin
málokdy ho vidíme,
bezzdrojové rovnice
častěji tam řešíme.
Ze sudu, když čepujem
pivo tokem vé ró ES,
všimneme si včera dnes
že se nehromadí pivo,
kde by nám nebylo milo.
Středoškolské řešení
každý pijan ocení.
Rovnice kontinuity zjednodušeně říká, že když máte v určitém objemu nějakou veličinu, která z tohoto objemu může unikat, pak tok přes stěny toho objemu musí být roven úbytku veličiny uvnitř. (Toto platí za předpokladu, že uvnitř není zdroj, který by neustále dodával novou veličinu.) Zapsaný poznatek se dá poměrně jednoduše (na vysokoškolské poměry) popsat matematicky, a zajímavé je, že sledovanou veličinou mohou být zdánlivě nesouvisející veličiny z různých oblastí fyziky: hmotnost tekutiny, hybnost tekutiny, elektrický náboj, energie či hybnost elektromagnetického pole a tepelná či světelná energie.
Ze střední školy každý zná rovnici kontinuity, která zjednodušeně říká, že když nějaká tekutina do potrubí vteče, musí z něj i vytéct, nehromadí se v něm (v básni citované vé ró ES, součin rychlosti proudění, hustoty tekutiny a průřezu potrubí je konstantní).
Více napoví pěkný aplet na hraní - karta Flow, doporučuji použít Flux Meter. (Pokud se bude komplikovaněji načítat, může za to převod původní Flash Player verze na něco dnes podporovaného, čemuž moc nerozumím, ale musím akceptovat.)