Domů
Společnost pro osvětu spisovatelů

Hlavní navigace

  • O nás
  • Diskuse
  • Autoři
  • Fandomy
  • Filtrování
  • Podpořte nás
  • Přihlásit se (opens in new tab)
Skočit na příspěvky ↓

Drobečková navigace

  • Domů
  • mila_jj
  • Moje články

Informace

Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!

Uživatelské menu

  • Oblíbené povídky z Padesátky
  • Přihlásit se

Nový obsah

  • Letošní desítka od Chrudoše – Chrudoš Brkosl…
  • Nad vecami - DMD26 Arcane seriál – Sal Amander
  • Oblíbená desítka z Harry Potter fanfikcí – Menolly
  • Tenkrát ve Svazu (aritmetická fanfikce) – Vé eŠ
  • Poslední zhasne – ChaosPrince
  • Letenské listy 2026 – medvedpolarni
  • Prokletije celý příběh – N.Ella
  • Za hviezdami - celý príbeh – mathej
  • Moje devítka – neviathiel
  • Memento mori – neviathiel
Více novinek

DMD

  • FAQ
  • Pravidla
  • Návod na přidání drabble (opens in new tab)
  • 2026
    • Témata
    • Body za drabble (opens in new tab)
  • 2025
    • Témata
    • Body za drabble (opens in new tab)
    • E-kniha
  • 2024
    • Témata
    • Body za drabble (opens in new tab)
    • E-kniha
  • Starší ročníky
    • 2023
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
      • E-kniha
    • 2022
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
    • 2021
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
    • 2020
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
    • 2019
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
      • E-kniha
    • 2018
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
      • E-kniha (opens in new tab)
    • 2017
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
      • E-kniha
    • 2016
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
      • E-kniha
    • 2015
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
      • E-kniha
    • 2014
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
      • E-kniha
    • 2013
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
    • 2012
      • Témata
      • Body za drabble (opens in new tab)
    • 2010

Bingo

  • 2026 Tropické bingo
    • Pravidla
    • Povídky
    • Vylosované tropy
  • 2024 Klišé bingo
    • Pravidla (opens in new tab)
    • Povídky
    • Účastníci Binga (opens in new tab)
    • Vylosovaná klišé
  • 2014 Klišé bingo
    • Pravidla
    • Povídky
    • Účastníci Binga (opens in new tab)
    • Bingo! (opens in new tab)
    • Doporučení

Letní dobročinnost

  • Pravidla
  • 2025
  • 2024
  • 2023
  • Starší ročníky
    • 2022
    • 2021
    • 2020
    • 2019
    • 2018
    • 2017
    • 2016
    • 2015
    • 2014
    • 2013
    • 2012
    • 2011
    • 2010
    • 2009
    • 2008

Poezim

  • Pravidla (opens in new tab)
  • 2025
    • Témata
    • Básně

Vánoční nadílka

  • Pravidla
  • 2024
  • 2023
  • 2022
  • Starší ročníky
    • 2021
    • 2020
    • 2019
    • 2018
    • 2017
      • Dopisy Ježíškovi
    • 2016
      • Dopisy Ježíškovi
    • 2015
      • Dopisy Ježíškovi
    • 2014
      • Dopisy Ježíškovi
    • 2013
      • Dopisy Ježíškovi
    • 2012
    • 2011
    • 2010
    • 2009
    • 2008

Padesátka

  • Pravidla
  • 2025
  • 2023
    • Bodovací tabulka 2023 (opens in new tab)
  • 2021
    • Bodovací tabulka 2021 (opens in new tab)
  • 2019
    • Bodovací tabulka 2019 (opens in new tab)
    • Upoutávky

Ostatní

  • Články
  • Překladatelova rukavice (archiv) (opens in new tab)

Drupal-web.cz - tvorba a migrace webů v Drupalu. Katecheze. Kniha jízd. Sborová kancelář. Místa reformace.

Moje články

Hlavní záložky

  • Zobrazit
  • Aktivita
  • Moje aktivita - příspěvky
  • Moje aktivita - komentáře
  • Moje články

Srdce má své důvody,...

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Čt, 6. 04. 2023 - 23:40
Věda ve sto slovech

1654. Fiktivní dialog mezi Blaisem Pascalem a jeho sestrou Gilbertou.

"Blaisi! Měj rozum. Nedělej to!"
"Musím, Gilberto. Naplním své poslání."
"Ne! Nepatříš do kláštera! Jsi zrozen pro matematiku. Vzpomeň si! Sám sis začal odvozovat geometrické principy, už v deseti."
"Pouhé hry dětství."
"A spis o kuželosečkách, ve čtrnácti?"
"Hřích jinošství. Zpychl jsem. Zavrhl jsem skromnost. Mé dílo nebylo k užitku."
"Nelži! Jak ti byl tatínek vděčný, když mu tvá Pascalina pomáhala sčítat sloupce čísel. A co tlakoměry? Měří nadmořskou výšku, předvídají počasí!"
"Uznávám, z toho užitek je. Ale Bůh mě zachránil, protože se mnou má další plány."
"Ale opustit práci, přátele, rozdávat majetek..."
"Gilberto, nepřemlouvej mě. Srdce má své důvody,..."

... o nichž rozum nemá tušení.

Roku 1654 přežil Blaise Pascal dopravní nehodu kočáru. Poté, co se probral z bezvědomí, změnilo se jeho smýšlení. Opustil matematické a fyzikální bádání, zanechal světského života a obrátil se k víře a filosofii. Jeho rozhodnutí nezviklalo ani naléhání sestry, ani přátel.

P.S.: Blaise Pascal by se letos dožil čtyř set let.

DMD č. 7. pro 7. 4. 2023. Téma: Svobodný duch
  • Číst dál
  • 18 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

S duhovým obloukem v erbu

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Čt, 6. 04. 2023 - 09:15
Věda ve sto slovech

Tak dneska hádanka: kdo to byl?

Asklépios a Mnémosyné ho mají v oblibě. Studuje pilně, roku 1625 obhajuje dizertaci o epilepsii. Stává se hlavním fyzikem - tedy hygienikem - království a léčí všechny potřebné - císaře, Pražany i Švédy.
Věnuje se i vědě. Obdivuje Harvyho, Galileiho, hledí do dalekohledu, měří úhly lomu pro různé barvy světla.
Za zásluhy o medicínu i obranu Prahy obdrží roku 1648 šlechtický titul. Co ale má pán z Kronlandu mít v erbu? Úrania odhodí srážející se koule a mávnutím ruky přikreslí duhový oblouk.
Souhlasně pokývne hlavou. Ano. V roce Vestfálského míru je to ten správný symbol. Jeho nejdůležitější objev i symbol míru v jednom.

Do drabble už se nevešlo přátelství s Bohuslavem Balbínem, pozvání do Oxfordu, aby zde přednášel o medicíně, jeho role na pražské univerzitě, a to, že Česká spektroskopická společnost má v celém názvu jeho jméno. Víte, kdo to byl?

DMD č. 6. pro 6. 4. 2023. Téma: Inter arma silent Musae - lat. Ve válce múzy mlčí.
  • Číst dál
  • 12 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Čím jsem byl, tím zase budu

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | St, 5. 04. 2023 - 23:35
Věda ve sto slovech

První vzpomínka? Ohýbají mě a prohýbají. Omotávají mě kolem formy, prý abych si držel tvar. Pak horko, horko až k zalknutí. Žhnu rudě, svítím do tmy.
Zvolna vychládám. Sejmou mě a berou do ruky, obracejí mnou a podivují se mé dokonalosti.
Moment, to jsme si ale nedomluvili! Proč mě zase narovnáváte? V ohybech lupe, jak se opět napínám. Končím natažený jako žížala, položený na porcelánový talířek.
V konvici syčí a bublá horká voda. Zalévá mě jako osvěžující lázeň. Pomáhá mi se rozpomenout, hledá se mnou mé předchozí dokonalé tvary.
Jsem zpátky. Má tvarová paměť neselhává. Proto mi říkají paměťový drát.

Paměťové dráty jsou fascinující záležitost. Jde o materiály, které si "zapamatují" první tváření za horka a po opětovném nahřátí se dokáží do původního tvaru zase vrátit. Více informací, a hlavně fotografie, jsou zde: https://www.ipm.cz/wp-content/uploads/2021/01/V902-904_Dlouhy_pamet_AK…

DMD č. 5. pro 5. 4. 2023. Téma: Čí vzpomínky to jsou?
  • Číst dál
  • 15 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Oko za oko, mučenku za lokanku

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Út, 4. 04. 2023 - 01:21
Věda ve sto slovech

Letos jsem pořád v tom vědeckém nebi. A páni vědci se rozhodli mezioborově vzdělávat. No jo, letí to. Za čtyři roky uplyne od prvního pozorování Brownova pohybu dvě stě let. A to je dobrý důvod udělat si jako přípravu na výročí vzpomínkový seminář a jako čestného hosta na něj pozvat hlavního aktéra. Biologa mezi fyziky. Beránka mezi vlky. Anebo ne?

Robert Brown trpěl. Jako čestný host samozřejmě distingovaně. Vyslechl Smoluchowského přednášku z matematické statistiky, přerušovanou Einsteinovými výkřiky, překlepal Perrinovo líčení experimentálního ověření uvedených výsledků a těšil se na kafe a maracujový džus. Vyztužený. Vodkou.
Jenže pak přiletěl zdánlivě nevinný dotaz.
"Pane kolego, patřila pozorovaná pylová zrna pryšci?"
"Ne," odpověděl. "Lokance. Lokance líbezné."
Publikum zašumělo.
"Lokance lepé?"
"Ne, líbezné."
"Aha, lokance vzhledné."
"Ne! Líbezné!!"
"Říkal jste klokance?"
"Ne!! Lokance!!!"
"Aha, klokance nejkrásnější."
Brown v duchu zakvílel, ale nahlas řekl: "Drazí kolegové, měl bych se vám revanšovat. Zvu vás na přednášku o druhu Passiflora. Těšte se na všech pět set dvacet zástupců."

Co už s takovým tématem.
Passiflora je zadaná mučenka, Passiflora edulis je maracuja.
Pak tu máme klokanky, konkrétně Anigozanthos pulcherrimus - klokanka nejkrásnější, klokaní pracka přepěkná či jak se správně jmenuje (dotaz na botaniky).
Brown ovšem pozoroval lokanku, kterou znám spíš jako zářivku. Tak to máme lokanka lepá (Clarkia unguiculata), lokanka vzhledná (Clarkia pulchella) a konečně ta pravá - lokanka líbezná (Clarkia amoena), syn. zářivka velkokvětá (Godetia amoena). Libo ještě drobet mučenkovat, milí čtenáři? :D

DMD č. 4. pro 4. 4. 2023. Téma: Umučená mučenka
  • Číst dál
  • 26 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Naše paní přichází!

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Ne, 2. 04. 2023 - 22:47
Věda ve sto slovech

Další střípek z vědeckého nebe

"Pane kolego, ten trůn nestojí přesně uprostřed piedestalu!" rýpl si Galilei.
Newton se dotčeně otočil: "Neučte mě geometrii! Je to perfektní!"
"Stoleček, pánové," přiskočil Halley. "Ať si má madam kam odložit kružítko a glóbus."
"Máte květiny, de Brahe?"
"Konvalinky, Koperniku."
"A plášť, Keplere, je dost hvězdnatý?"
"Jako váš katalog, Messiere."
"A kadidlo a obětiny?"
"Myslíte, Plútarchu?"
"Pro naši múzu jen to nejlepší! Přichází! Vzdejme jí čest!"
Za zvuku hudby sfér vstoupila... ne, vstoupil Apollón.
Vědci strnuli.
"Ó pane, budiž pozdraven!" vzpamatoval se jako první Ptolemaios." Ale, pro bohy, pověz - kde je Úránie, múza astronomie? Kde je naše - vlastně vaše - paní?"

Krásná Úránie, Nebešťanka, byla, jak známo, múzou hvězdářství. A méně známo je, že byla i manželkou Apollóna.

DMD č. 3. pro 3. 4. 2023. Téma: Milujeme tvoji ženu
  • Číst dál
  • 23 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Tensorové zdvihy a úžení, konec je intelektuálnímu soužení

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | So, 1. 04. 2023 - 20:42
Věda ve sto slovech

NESOUTĚŽNÍ

Kdo to pochopí, bude mistr Evropy, počítat se naučí a u zkoušky z obecné teorie relativity uspěje, velká je jeho naděje. :D

Bacha, tensory, konexe a jiný matematický zvěřinec.

"Pište si zadání: kovariantní složky metrického tensoru Robertsonovy - Walkerovy metriky jsou... cože, vy je znáte?"
"My se prosím připravovali."
"Já zírám. Co musíte nejdříve určit pro zisk Riemanova tensoru?"
"Konexi. Tedy kontravariantní složky metrického tenzoru. Uděláme zdvih indexu."
"Zdvihněte i tabuli. A dál?"
"Sestavíme Riemannův tensor a budeme úžit až ke skalární křivosti."
"Vy jste se naučili i úžit tensory? Sami od sebe?"
"Ne, my poprosili Vaši kolegyni."
"Šikulka je to. Tensorovou gymnastiku zvládáte. Řekla vám i definici tensoru?"
"Prý je tensor malé zvířátko, co žere funkce a se... vylučuje čísla."
"Tak na definici bude muset paní kolegyně trošku zapracovat."

Naučit studenty matematické operace s tenzory není až tak těžké. Ale aby si správně zapamatovali definici tensoru, to se mi ještě nestalo. Ale copak jsem mohla tušit, že to moje zjednodušení vyslepičí své zkoušející???

DMD č. 2. pro 2. 4. 2023. Téma: Mentální gymnastika
  • Číst dál
  • 24 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Geniální idea profesorky Higbyové

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | So, 1. 04. 2023 - 19:03
Pan Kaplan

Tohle prostě JE téma pro třídu profesorka Parkhila. :)

"Panprésor!" zazněl dotaz. "Já myšlénkoval a nepřichodil. Co je momumentální hymna zticha?"
Vyučující vytřeštil oči. Pan Kaplan často předkládal oříšky, ale toto byl paraořech.
"Monumentáľnyj, éto sičas? V ten čas?" zeptala se Olga Tarnovská.
"To je momentální," zavrtěla hlavou Róza Mitnicková.
"Kaplan je momentálně zavostalej," zavrčel pan Bloom. "Hymna nemůže být zticha."
"Gymna?" zareagoval Gus Matsukas. "Gymnos je žečky nahý. Kdo tu nahý?"
"Gymnázium je škola pro nahaty? Joj!" zděsila se pani Moskowitzová.
Profesor Parkhil raději diskuzi uťal.
"Pane Kaplane, odkud to máte?"
"Profesorka Higbyová žíkala. Bude dělat cvikání v myšlenkování."
"Tos poslal, Kaplan," vrkl Bloom. "Ona hekla Mentální gymnastika!"

DMD č. 2. pro 2. 4. 2023. Téma: Mentální gymnastika
  • Číst dál
  • 23 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Trubači na nádraží

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | So, 1. 04. 2023 - 00:29
Věda ve sto slovech

Už jste někdy dostali pokutu za překročení rychlosti v obci nebo vám měřili průchodnost cév? Obě použitá zařízení využívají tzv. Dopplerův jev - při přibližování zdroje zvuku vnímá pozorovatel vyšší frekvenci než při jeho vzdalování, přičemž velikost změny závisí na rychlosti pohybu.
Úplně první experimentální ověření bylo provedeno přesně podle zadání tématu - pomocí trubačů. Takže: píše se rok 1845 a Holanďan Buys Ballot zvedá taktovku a vysvětluje, co se bude dít.

Princip vzniku zvuku
už je známý roky,
jestli ho chceš vydat,
učiň tyto kroky:
Tlak vzduchu se promění,
když nastane zředění,
popřípadě zhuštění.
Foukej tedy do nátrubku,
naplň vzduchem celou trubku.
V kovu vznikne chvění,
za což může tření,
jak se vzduch po stěně smýká
přestává být trubka tichá.
Všechno tohle svištění
se v jasný tón přemění,
za to může rezonance,
lesklý kov se dá do tance
ať ty nebo ony
zesiluje tóny.

Stojím vedle kolejí,
na vagóně
v stejném tóně
tři trubači troubějí.
Když se blíž k nám rozjedou,
slyš frekvenci vyšší,
Dopplerů jev prokázán
snad to každý slyší!

Opravdu, ten pokus byl realizován pomocí vagónu a lokomotivy. Dneska si stačí počkat, až kolem pojede houkající sanitka.

DMD č. 1. pro 1. 4. 2023. Téma: Už troubějí
  • Číst dál
  • 21 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Co šlo hned do oblíbených V - finále

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Út, 3. 05. 2022 - 05:59
DMD výběr 2022

Letos jsem si dávala některá drabble hned do oblíbených. A že se jich sešlo, na několik výběrů. Logické uspořádání v nich ale nehledejte, jsou to prostě jen skvělé kousky.

ef77 a neskutečně něžné a lyrické S jarem.

Eso Rimmerová a úžasný Hercule Poirot a jeho Návštěva u truhláře.

gleti a Vhodný okamžik. Tak nadějně to začalo, a ty konce... :D

Kytka píše i skvělé Cimrmany Dědek chutnější báby.

Erendis letos začala s Komunitním klubem klaďasů a skvěle se ten příběh rozvinul
Jak to všechno začalo.

No a to nejlepší na konec: Gilnar a
Dnešní děti jsou zdeformované nepřirozenými formami zábavy. Ovšem nic není tak, jak se zdá.

Tak a to už je vážně konec, díky všem a na shledanou za rok.

Květen - měsíc deseti nej! 2022
  • Číst dál
  • 4 komentáře
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Co šlo hned do oblíbených IV

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Út, 3. 05. 2022 - 05:56
DMD výběr 2022

Letos jsem si dávala některá drabble hned do oblíbených. A že se jich sešlo, na několik výběrů. Logické uspořádání v nich ale nehledejte, jsou to prostě jen skvělé kousky.

Šmelda a symbolické Tři šestky. Jo, to se dobře pamatuje. :D

Dain a Odměna. Naprosto geniální, ve verších a konec, který není ten okoukaný, ale ten prostě lepší.

A znovu Dain, lstivý Ithačan a Modrá knížka nemají chybu.

Rya kromě senzačního Sovátka ukázala, jak moc byl svět ochuzen díky Čechovovým škrtům: Čtyři sestry.

Esti Vera a Inteligentní domácnost, kterou by snad bylo lepší vypnout.

Kytka a ještě jedna kytka Přivolat lásku.

Keporkak a Překvapení, které pohladilo na duši.

Carmen a každý by měl dostat po hlavě :) Cimrmanovy revolucionářské tendence: Nový nález coby vysvětlení dosavadních nejasností.

Dr. Dark Current a ještě jednou věda: Vzácné ultrafialové záření.

HCHO a Trochu přepálená akce aneb, když tělo mobilizuje až moc.

A ten příští už je poslední.

Květen - měsíc deseti nej! 2022
  • Číst dál
  • 4 komentáře
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Co šlo hned do oblíbených III

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Po, 2. 05. 2022 - 20:34
DMD výběr 2022

Třetí výběr. Asi jsem si ukládala hodně nadšeně. Ale cokoliv z toho lze doporučit. :D

Evangelista biolog a drabble, ze kterého dýchá optimismus:
Prunus serrulata.

Peggy a alternativní pohled na historii, který naprosto dává smysl: Kdyby tak tenkrát měli vědu.

Blueberry Lady a velmi statečná žena La Vierge du Gévaudan.

Aveva a drabble, které je spíše manifestem: Masky.

Eliade a drsná šelma Já možná někdy spím, mé instinkty však nikoliv.

Kytice v podání ef77 je síla, konkrétně Marie.

Dain umí člověka rozsekat na textilní vlákénka :D O třech přadlenách a návodu k obsluze.

Faob a skvělé Táborové drabble. Zdravím Šakalí péro!

Co mě ale úplně odrovnalo, byl Faob a jeho skvěle velikonoční Ježíš těžkej chleba má.

Jedno kočičí: a. j. rimmer a Malá, ale šikovná.

ef77 a poetické Letmé setkání.

Květen - měsíc deseti nej! 2022
  • Číst dál
  • 7 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Co šlo hned do oblíbených II

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Po, 2. 05. 2022 - 06:26
DMD výběr 2022

Letos jsem si dávala některá drabble hned do oblíbených. A že se jich sešlo, na několik výběrů. Logické uspořádání v nich ale nehledejte, jsou to prostě jen skvělé kousky.

Eso Rimmerová a její exkurz do Galie nebo jejího okolí nemá chybu :) Nové zaměstnání.

Aveva sepsala nádhernou závěrečnou hříčku Počítání.

K zamyšlení vede drabble od myday Poklady paní Song.

HCHO a biblický text přinášející naději: Živá voda.

Smrtijedka + historie + muž, který má nomen omen = skvělé drabble Lež tak veliká, že se času bude dotýkat.

První vybraný obraz od Aplír: Uctívání pastýřů s motivy rumunské vesnice.

Aveva a neuvěřitelně lyrická Cesta k věčnosti.

Carmen a Zeměplocha a tahle báječná dáma: Průvodní jevy řemesla jsou nadčasové a nadfandomové.

A zase Aplír a obraz Žena s kolovrátkem - není modelka, ale je prostě zajímavá.

Květen - měsíc deseti nej! 2022
  • Číst dál
  • 4 komentáře
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Co šlo hned do oblíbených I

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Ne, 1. 05. 2022 - 22:04
DMD výběr 2022

Letos jsem si dávala některá drabble hned do oblíbených. A že se jich sešlo, na několik výběrů. Logické uspořádání v nich ale nehledejte, jsou to prostě jen skvělé kousky.

Tora a Strážci rozhraní: Skvěle napsané, i když jsem do toho hned na začátku hodila vidle. Vybírám od konce vysvětlení, za co za všechno Strážci mohou - i za to, jak vznikl parkur: Pryč odtud.

Faob a drabble geniální a černé jako havraní peří: Neumlčené múzy. Toč se a vrč, můj kolovrátku... :D

Mamut, dětství, lampionový průvod a dcera elektrikářova nemá chybu, u nás to bylo zrovna tak: Lampion.

Regi tu letos jen proběhla, ale ráda ji vidím kdykoliv. Hlavně když borderka Indy funguje jako Vtěrka.

Kytka umí malovat slovy. Celý seriál je skvělý, ale ten závěr nejlepší: Malovaný džbánku.

Co by byl duben bez Evžena a samozřejmě Aries? Skvělý seriál je komplet tady Sladký domov.

Mladý a nadějný autor Alešandr Veliký opustil letos tankisty, ale jeho nový příběh je snad ještě lepší Deus Machina a Dar a podarek.

Tom Peterson píše dobře nejen o andulkách (podle mého ještě líp, když nepíše jen o andulkách) Sportovní chvilka s andulkářem Tomem Petersonem.

Toto je zajímavé drabble od Chrudoše Brkoslava Štýřického Mladý muž a malé setkání. Krásné vzpomínky na krásné místo i příběhy zakleté do kamene.

Arenga letos přivedla do svého fandomu zajímavou postavu, Daniela Šebestu. Zajímavý muž, pro kterého je Stáří relativní pojem.

Květen - měsíc deseti nej! 2022
  • Číst dál
  • 8 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Třináct vědeckých drabblí

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Ne, 1. 05. 2022 - 20:34
Věda ve sto slovech
DMD výběr 2022

Letošní bilancování fandomu Věda ve sto slovech odhalilo, že sem přispělo celkem čtrnáct autorů - někteří jednou, jiní vícekrát. Do výběru dávám po jednom kousku od každého (ten první), ale za přečtení stojí všechny.

Začněme starým mazákem - netopýr budečský odstartoval už prvního skvělým kouskem Pořád dokola a zbytek dubna nás krmil jednou zajímavostí za druhou (já tedy raději zajímavosti než potemníky).

Tradičním přispěvatelem do fandomu je i HCHO, od ní vybírám zajímavé a poučné (ano, už mi klepe na dveře) Stáří.

Lodní šroub se k mé velké radosti objevil opět a nejprve přinesl meziplanetární slash: Velké bombardování. Úžasný způsob, jak naplnit čtyři strofy.

Keneu píše skvěle o čemkoliv, tedy i o vědě. Zkažené odpoledne po přečtení drabble rozhodně mít nebudete, spíš chuť politovat jednu oběť výše uvedeného tématu.

Katie přinesla několik velmi zajímavých exkurzů do té oblasti matematiky, kterou mám velmi ráda. Nejkratší cesta k cíli může být lemována i mravenčí prací. Doslova.

Příspěvek od Dain se týká jednoho z nejzajímavějších, bohužel taky nejdražších nedorozumění v oblasti fyziky. Snad ta nejhloupější chyba je ukázkovým příkladem, že konvence by se měly dodržovat. A všude stejné.

MataPeprna vyrazila do boje s plným nasazením - ve verších, na hranici a ještě matematická mobilizace. Název jak jinak než symbolický - Spočítáme jim to!

Obdivuji a.j.rimmer za sto slov, které nesou výstižný název Toto není název drabblu. Logika a její paradoxy mě vždycky uchvacovaly.

Dr. Dark Current je možná i Elektroinženýr se zálibou ve focení - rozhodně o tomto tématu napsal velmi zajímavé drabble. Miluji (foto)blesky.

Marek sepsal zajímavost, která mě velmi zaujala - patrně každý ví, že velryby zpívají, ale víte, že existuje burza, na které se vyměňují Písně velryb?

Drabble od may fowl drsně odráží realitu. Nicméně je dobré o této možnosti vědět. Přečtěte si, co dokáže Levodopa. A díky za sto slov dopaminu.

Nesmírnou radost mi udělala Smrtijedka, protože Milnesium tardigradum je moje nejoblíbenější mikrozvířátko. Ještě jednou díky.

A na závěr Eso Rimmerová a její Kouzelná nit. Doufám, že disertace už je na nejlepší cestě k odevzdání, protože drabblení ve fandomu Věda ve sto slovech je na ni nejlepší průpravou. :D

Děkuji všem statečným přispěvatelům, všem čtenářům a těším se zase za rok!

Květen - měsíc deseti nej! 2022
  • Číst dál
  • 12 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

VChV neboli Velký Chemický Večírek

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Pá, 29. 04. 2022 - 22:32
Věda ve sto slovech

Věnováno Toře, která mi byla celý duben inspirací, první čtenářkou a laskavou kritičkou.

Děkuji všem za krásný duben, za čtení i komentování, a těším se za rok na shledanou ve vaší skvělé společnosti. Čest, sláva a poděkování především organizátorům, ale i každému účastníkovi.

Prvky si vyšly na večírek. Jedly, pily, hodovaly, dobrou vůli spolu měly, do sloučenin se poskládaly. Kdo koho rád měl, ten se s ním spojil, kdo koho nesnášel, nahlas se zlobil.
Sulfur se skryl v sirouhlíku a měl jedovaté řeči.
Carboneum se obklopil hezkými lehkými holkami. V organické chemii prý jsou nejlepší orgie.
Hydrogenium zčervenal a shořel.
Mangan chválil svou mnohomocnost. Prý se nemusí zahazovat jen s dusíkem.
Iodium si dal suši. Řasy a ryby, to je jeho.
Tellurium byl vykázán, protože smrděl po česneku. Nebo česnek po telluru?
Carboneum mezitím přišel o poslední diamant.
A všichni dohromady splnili téma.

Sirouhlík je jedovatý plyn.
Uhlík je základem organických sloučenin, rád se váže s lehounkým vodíkem.
Vodík rád vzplane a má červenou spektrální čáru.
Mangan se váže v mnoha mocenstvích (manganatý, manganitý, manganičitý, manganový i manganistý), ten dusičnan je manganatý.
Jód se získává z mořských řas.
Telur opravdu způsobuje zápach česneku (prý dimethyltellan).
No a když zakážete uhlíku krystalizovat jako diamant, zbudou mu oči pro pláč a možnost být tuhou či grafenem.
A téma tam je - v prvních písmenech latinských názvů prvků, i když s německou verzí písmene "š".

DMD č. 30. pro 30. 4. 2022. Téma: A šmitec
  • Číst dál
  • 17 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Střelecká exhibice

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Pá, 29. 04. 2022 - 21:43
Věda ve sto slovech

"Vážení diváci, přivítejte týmy. Za Spojené království nastupují Ernest a Patrick, za Francii Irène a Frederic. Kdo zazáří více?"
Všichni čtyři jmenovaní se svorně zamračí. Komentátor raději mizí v pozadí.
Žena si nadhodí na rameni odstřelovačskou pušku a kývne na soupeře. Ukažte se, říká její gesto.
Ernest pohybuje rty. Poslední výpočty. Patrick odhodlaně zamíří. Musí být naprosto přesný, cíl je malý. Zadrží dech a... Pal! Střela zasahuje terč, z jeho středu se odštípne malý kousek. Tribuny vstávají, potlesk hřmí halou.
Žena pohodí hlavou a připraví si zbraň. Ona a její muž jim ukáží! Bór je mnohem menší terč než dusík!

Ernst Rutherford a Patrick Blackett uskutečnili jako první umělou radioaktivní přeměnu - atom dusíku odstřelovali alfa částicí (heliovým jádrem) a získali atom kyslíku a proton (jádro vodíku). Manželé Joliot-Curie zkoumali umělou radioaktivitu na více vzorcích, ale nejzajímavější bylo jejich odstřelování bóru alfa částicí za vzniku neutronu, pozitronu a izotopu uhlíku.

DMD Bonus č. 6 pro 29. 4. 2022. Téma: Sportovní drabble
  • Číst dál
  • 15 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Odevšad mě vyhánějí

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Čt, 28. 04. 2022 - 21:45
Věda ve sto slovech

Prý - nepřekážej, na tvoje místo nastoupí těžší borci. A tak je to pořád:
"Hele, vypadni! Chci chlorid zinečnatý!"
"Zmiz! Potřebuji křemičitan sodný!"
"Oxid železnatý, nebo železitý, na magnety. Proč tu ještě překážíš?"
Jdu se opít, a prý: "Koukej se redukovat jinam, potřebujeme acetaldehyd! Tak plav!"
Voda? Dobrý nápad. Oxiduji si, konečně se necítím sám, a najednou: "Kationty vlevo, anionty vpravo!" A jsem v kýblu, tedy přesněji in statu nascendi.
Vyvíjím se prostě pořád. Spojuji se v molekuly a čekám na příležitost. Na vhodný poměr ve směsi s kyslíkem nebo se vzduchem. A na plamen.

A pak na vás udělám HAF!

Předpokládám, že vodík jste poznali.
Z kyseliny chlorovodíkové ho lze redukovat zinkem za vzniku chloridu zinečnatého.
Obbdobně ho vytlačí křemík z hydroxidu sodného, vzniká křemičitan sodný.
Vedením vodní páry přes rozžhavené železo vznikají oxidy železa a zase se uvolňuje vodík (mimochodem, první reakce, při které byl identifikován jako samostatný prvek).
Ethanol se liší od acetaldehydu právě o molekulu vodíku.
Sloučením vodíku a kyslíku vzniká voda - po jejím elektrolytickém rozkladu se vodík chvíli nachází "in statu nascendi", ve stádiu zrodu, jako jednotlivý atom, ale rychle vytvoří molekulu vodíku.
A směs vodíku s kyslíkem či se vzduchem je výbušná.
Tzv. štěknutí je způsob, jak malé množství vodíku detekovat - vodík unikající do vzduchu se zapálí, ozve se charakteristický zvuk.

DMD č. 29. pro 29. 4. 2022. Téma: Ve vývinu
  • Číst dál
  • 12 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Rubrika Čtenáři se ptají, my odpovídáme

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | St, 27. 04. 2022 - 21:13
Věda ve sto slovech

Vážená redakce,
dostala se ke mně poměrně zásadní otázka - co mi visí doma? Prosím o její zodpovězení - a odpověď "prach a pavučiny" považuji za velmi impertinentní.
S pozdravem
Váš čtenář.

Milý čtenáři,
velice nás potěšil tvůj zájem o naši rubriku.
Buď ujištěn, že ti doma visí půl periodické tabulky. Tedy jedna skupina určitě celá. Ale nepředbíhejme.
Tuším, že to určitě není uhlík, ten už je pasé. Možná, jsi-li tradicionalista, pak wolfram a argon, pokud máš rád ve věci jasno, pak i jód či bróm. Chceš-li žít úsporně, pak rtuť, doplněná zinkem, europiem, gadoliniem či terbiem. A pokud fandíš ledově chladnému světlu, pak galium, dusík, hliník, křemík, zinek, indium, a navíc kyslík, ytrium, hořčík,...
"Chlape, já tě roztrhnu! Na jednoduchou otázku jednoduchou odpověď! Nemůžeš prostě napsat, že mu doma visí lustr?"

Ano, lustr - ale co je do něj našroubováno?
Původní uhlíková vlákna klasických žárovek jsou už opravdu dávno pasé - nesnesou vyšší výkony než 25 W. Byla tedy nahrazena wolframovým vláknem, které je v klasických žárovkách obklopeno argonem, aby bylo chráněno před oxidací. Zvýšení jasů u halogenových žárovek je zařízeno pomocí halogenového cyklu, kdy vypařený wolfram z vlákna reaguje s jódem či brómem, aby nesedal na vnitřní stěnu žárovky, a tak postupně halogenka nešedla.
Úsporné neboli kompaktní zářivky vycházejí ze spektra rtuti, kdy ultrafialové záření je pomocí luminiforu z řady exotických prvků převedeno na na viditelné světlo.
Úsporné žářivky jsou dnes vytlačovány LED žárovkami, tj. zdroji z LED diod. Světlo emitující diody jsou zdroje pracující na principu přechodu mezi polovodiči - to je ta slíbená perioda z drabble. Za LED diody emitující jasné bílé světlo byla udělena Nobelova cena (https://www.nobelprize.org/uploads/2018/06/popular-physicsprize2014.pdf), zjednodušeně svítí v takových zdrojích modrá dioda z nitridu galitého, dopovaného vhodnými příměsemi. A toto modré světlo dopadá na luminifor na fosforové bázi (http://www.intematix.com/technology/whatisphosphor)...
Ona nám ta chemie osvětluje cestu více, než bychom si mysleli.

DMD č. 28. pro 28. 4. 2022. Téma: Co mi visí doma
  • Číst dál
  • 11 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Jdi za vůní vody

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Út, 26. 04. 2022 - 20:39
Věda ve sto slovech

Bílá růže, zcela bílá,
jenom lehce zabarvená
kapkou růžového světla.
Ale jakou vůni šíří!
Takhle nějak, svěže, čistě,
voněla by možná voda
u pramene, kdyby kvetla.

Ivo Odehnal, Růže

(Varování: Obsahuje sprostá slova, která ale v kontextu vůbec nejsou sprostá. :) )

Žily byly jedny vodní bakterie, co se rozhodly být výjimečné. Nedýchaly vzdušný kyslík, ani ten rozpuštěný v obyčejné vodě. Nastěhovaly se do pramenů sirných, na břidlicovém podloží, které mají vodu nasycenou sírany a metanem. Bakterie kouzlily a čarovaly, z metanu dělaly kyselinu uhličitou a ze síranů sirovodík. Prameny pak šlo najít už zdaleka. Po čichu.
Lidé objevili, že sirná voda léčí ekzém, lupénku, akné, kloubní nepohyblivost, revmatismus, psychické problémy... I pít pro lepší trávení se dá, kyselina uhličitá šimrá na jazyku. A poděkovali jí? Ne! Naopak. Ty názvy! Smraďavka, Prdlava, Čertoprd, Vajcůvka,... může sirovodík za to, že nevoní po růžích?

Ona úžasná bakterie má jméno jako zaklínadlo: Desulfovibrio desulfuricans. A žije v sirných pramenech. Nejznámější takové jsou u nás u Buchlovic anebo v Beskydech (https://www.idnes.cz/cestovani/tipy-na-vylet/prdlavky-prirodni-unikat-m…).

DMD č. 27. pro 27. 4. 2022. Téma: K pramenům
  • Číst dál
  • 14 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Lučby základové

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Po, 25. 04. 2022 - 21:46
Věda ve sto slovech

Jsme na základní škole v Doubravicí nad Svitavou roku 1886 a bývalý pan řídící učitel Alois Magda se chystá navštívit současného, Juliuse Stantejského.

"..chasoník, vanadík, barvík, buřík v železo dej též,
ocel pevnou, ale pružnou s nimi snadno dostaneš.
Ďasík, broník magnetické, měď a zinek tvoří mosaz,
pak dvě prázdná místa stojí, i ty vezmi žáku v potaz.
Otrušík, luník a brudík..."
Ozvalo se zaklepání. "Mohu dál?"
Julius Stantejský vstal a široce se usmál: "Jen račte, pane řídící, vás vidím rád kdykoliv."
"Bývalý, pane kolego, teď jste řídící vy. Pořád ještě veršujete?"
Stantejský souhlasil. "Přál bych si, aby žáci neopakovali jak kolovrátky, ale měli z učení radost. Dobrá česká báseň by jim k tomu měla dopomoci."
Magda kývl: "Co se rýmuje na brudík?"

Julius Stantejský, přítel bratří Mrštíků a Alfonse Muchy, byl veršující pedagog,
který pro usnadnění výuky napsal dílo „Veršovaná škola“ – pro předměty
český jazyk, dějepis, biologii, fyziku a zeměpis. Stránky týkající se lučby, tedy chemie, se řekněme... nezachovaly. :D
Skutečnými Stantejského výtvory se můžete pokochat na stránkách o historii ZŠ Doubravice a o obou aktérech drabble je více tady.
Kdyby někoho mátly názvy prvků, které nikdy neslyšel: Stantejský mohl používat tehdejší české názvosloví.

DMD č. 26. pro 26. 4. 2022. Téma: Kolovrátek
  • Číst dál
  • 19 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Dva vrtáci při práci

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Ne, 24. 04. 2022 - 22:10
Věda ve sto slovech

Ne zrovna salónní mluva.

Tichounce otevřeli dveře, vytáhli nářadí.
Jeden nasadil do vrtačky nový vrták, pořádně ho opřel o plech a zatočil.
"Ty vole, číhej na to!"
"To čumím, dyk von tam zajel jak do másla! Co je to za matroš?"
"Vím já? Nějakej slitej karbid či co. Hele, zkus si to taky."
Druhý muž stejně snadno vyvrtal další díru.
"Ty bláho, pancíř a proděravíme ho jak emementál! Můžem nasadit hasák! Káčo, kačenko, ty neobstojíš. Mergle budou! A fofrem!"
Zamyslel se.
"Poslyš... kdes k těm vrtákům přišel?"
"Koupil jsem je. Od kováře."
"Cos mu nalhal?"
"Nic. Řek jsem pravdu. Že potřebujem provrtat vocelovej plech."

Tak pánové se v metalurgii zrovna nevyznají, správně měli říct slinutý karbid.
Pevná zrna karbidu wolframu se spojují kobaltem, což sice trochu sníží tvrdost výsledného materiálu, ale posílí jeho kujnost - vzniklý tvrdokov není tak křehký a snáší lépe mechanická namáhání. (Něco jsem o tom psala už v drabble Čas barevných povlaků).

Prý se tato událost skutečně stala, cituji: "Za zmínku taktéž stojí nechvalné využití wolframu coby kriminálního náčiní. Velmi užitečný vynález byl koncem 19. století učiněn zásluhou několika anonymních bankovních lupičů, kteří si k navrtávání ocelových trezorů a sejfů s cennostmi nechali od liverpoolského zámečníka, kováře a obratného metalurga Samuela Andrewse zhotovit první sadu vrtáků s wolframkarbidovým hrotem. Nadaný řemeslník byl průkopníkem moderní metody slinování - spékání kovových karbidů se snáze tajícím kovem. O několik desítek let později se výrobci nedobytných pokladen uchýlili k protitahu, když okolo mechanismu zámků nedobytných pokladen upevnili desku z kobaltové slitiny, pokrytou úlomky karbidu wolframu, o které se vrtáky nenechavců tříštily." Wolfram a molybden - bratři z oceli

DMD č. 25. pro 25. 4. 2022. Téma: Pravda
  • Číst dál
  • 18 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Libo vlčí šlehačku?

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | So, 23. 04. 2022 - 21:46
Věda ve sto slovech

Krušné hory, začátek 16. století.

Stáli u pece a nadávali.
"Zatraceně, vsázka v háji! Kde je cín? Z čeho naděláme talíře a poháry?"
Agricola nakrčil čelo. "Lupi spuma, vlčí pěna."
"Jo, oslintal cínovec. Ten zatracený vlk!"
"Cínokaz!"
"Ja, der verfluchte Zinnvernichter!"
"Der Schwernichtsnutz!"
"Jo, ničema! Těžký ničema. Zase nás připravil o výdělky."
Všichni se zoufale podívali na Agricolu.
"Není jiná možnost," pronesl. "Musíme rudu přesívat a přebírat. Dát do pece jen cínovec. A toho wolframa hodit rovnou na haldu!"
No dovolte? Cítím se opravdu nedoceněn! Na haldu! Však vy se pro mě ještě vrátíte. Budete prstíčkem hrabat a špendlíčkem kopat. A hledat ceněný vlčí kámen!

Původ názvu prvku wolfram opravdu pochází ze slov vlčí pěna nebo vlčí šlehačka. Prý je poprvé použil Agricola, který pozoroval snížení výtěžku cínu při tavbě cínovce (kasiterit). Zjistil, že do této požadované rudy se přimísila ruda wolframit. Tu se snažili hutníci co nejlépe selektovat a vyváželi ji na haldy. Pak ovšem byly objeveny skvělé vlastnosti wolframu jako kovu a těžaři se s nadšením vrhli na staré haldy. A z nadávky se stal oficiální název prvku.

DMD č. 24. pro 24. 4. 2022. Téma: Šelma
  • Číst dál
  • 16 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Chléb můj dubnový

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Pá, 22. 04. 2022 - 20:25
Věda ve sto slovech

Věnováno Toře, Regi a Katty.

Téma Denní chléb? Toro, co bys chtěla? Že kyslík? Tak moment...

Prý kyslík. Dvouatomové molekuly, trojatomová molekula ozonu, to je všechno?
Kapalný kyslík má dokonce molekuly čtyřatomové. Vypadá jako modrá voda, díky rozptylu světla (založit si pro případ tématu Proč je voda modrá).
Co pevný kyslík, existuje? No nazdar! Existuje! Osmiatomové molekuly, červený až tmavočervený, kovově lesklý... ale není v tom téma.
Co přeneseně? Nejsem žádná svačinka! To říkaly rozsivky rodu Pseudo-nitschia, které produkují kyselinu domoovou. Ta přiotráví mušle, ty tuleně, ten labužníka - otravný nápad, radši zpátky k chlebu a kyslíku.
Může chleba v kyslíku vybuchnout? Fakt může?
Studium zajímavostí mě neskutečně baví. A potrhlá drabblata jsou můj dubnový denní chleba.

Kyslík může opravdu existovat i pevném skupenství, dokonce při pokojové teplotě, ale za neuvěřitelných tlaků. To by nám patrně praskly všechny kosti. Plus minus tisíckrát po sobě, porovnáme-li tlak z grafu s mezí pevnosti oceli, která je srovnatelná s kostí (140 MPa).

Rozsivky jsou fascinující organismy, hledala jsem je jako jedny z producentů kyslíku a netušila jsem, že některé jsou i jedovaté jako jejich příbuzné sinice. A s jejich pomocí se toho dá zjistit ještě mnohem víc.

No a při spalování chleba v žaludku se spotřebovává kyslík a vyvíjí teplo stejně jako při výbuchu. Jen toho kyslíku je na výbuch potřeba více - takže není nemožné
donutit explodovat křupky polité tekutým kyslíkem.

Takové jednoduché téma a já se zase zasekala na dvě hodiny...
Že bych šla radši zadělat na noční chleba?

DMD č. 23. pro 23. 4. 2022. Téma: Denní chléb
  • Číst dál
  • 16 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Momentka z natáčení

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Čt, 21. 04. 2022 - 22:36
Věda ve sto slovech

Varování: kravina na n-tou. A mírně nechutné.

"Kamera, klapka, jedem!"
Zarostlý muž v kovbojském klobouku sejmul útočníka. Ten se zhroutil a ohodil potem bílou zeď. Kdyby jen potem - vzápětí následovaly žaludeční šťávy. Ostatní nepřátelé raději zavřeli průduchy, tedy ústa, a couvli.
"Chce si snad ještě někdo zdřímnout?" otázal se svou oblíbenou dikcí.
Tři z ninjů odkudsi vyčarovali kapesníčky, přitiskli si je k nosu a usnuli dobrovolně.
Se čtvrtým si pohrál - sejmul ho měkce jako v rukavičkách.
Pátého složil svým ikonickým kopem z otočky.
Na režiséra se usmál čerstvě vybělenými zuby.
"Stop! Výborný! To bude kasovní trhák! Chuck Norris v titulní roli filmu Chlór: zmar, zkáza a dezinfekce!"

Chlór tvoří spolu se sodíkem kuchyňskou sůl, součást potu, a spolu s vodíkem kyselinu chlorovodíkovou, součást žaludečních šťáv.
V rostlinách prý pomáhá s otvíráním a zavíráním průduchů.
Z kriminálních románů známe chloroform.
Polyvinylchlorid je měkčený plast, dělají se z něj i rukavice.
Chlór je součást bělidel.
A kdo jiný by měl být personifikací tohoto prvku než Chuck Norris?

DMD Bonus č. 6 pro 22. 4. 2022. Téma: Povinná postava - Zosobnění
  • Číst dál
  • 20 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Ze země jsem na zem přišel

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Čt, 21. 04. 2022 - 22:14
Věda ve sto slovech

Tak vezměme téma doslova.

Pocházím z nitra planety. Jsem příliš družný na to, abych putoval sám. Beru s sebou svého přítele a vykvétáme jako pestrobarevné kamenné květy. Křišťál, ametyst, záhněda, citrín, růženín, opál...
Jindy vycházíme spolu za rachotu sopečné erupce. Vyhrneme se ven jako magma, vzneseme se do vzduchu jako popel, tiše zasněžíme krajinu. Jednou se vrátíme zpátky do země a budeme vzpomínat na naše velkolepé putování, ale nejdříve musíme pomoci živým tvorům růst.
Zpevňujeme stvoly přesliček, žahavé chloupky kopřiv, schránky rozsivek, zuby, chrupavky a kosti.
Potom, možná až za dlouho, se přeměníme a budeme sloužit jinak. Jako úrodná hlína.
Jsme křemík a kyslík.

Oxid křemičitý je hlavní součástí sopečného popela. :)
Za název děkuji Hradišťanu.

DMD č. 22. pro 22. 4. 2022. Téma: Jako fénix z popela
  • Číst dál
  • 17 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Pravidla, která vládnou světu

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | St, 20. 04. 2022 - 22:52
Věda ve sto slovech

Ne možná zrovna chtíč, ale touha tam je... přečtěte si sami.

V našem světě platí pravidla trhu. Za dobré spojení se platí. Někteří z nás rádi dávají, jiní ještě raději berou. A jiní - ti se do toho moc neženou, ale co jim zbývá, když se také chtějí vzájemně svázat.
Tak probíhá život v páru, ale preferujete-li spojení skupinové, může nastat mezi jednotlivými účastníky cokoliv z výše uvedeného - nadšené odevzdání, přetahování se a boj o nadvládu, či mírumilovné sdílení.
Jediní, kdo jsou povznesení nad naše svazky, sídlí na pravém okraji společnosti. Považují se za dokonalé, nemají potřebu se vázat. Prý se už dávno naučili do osmi napočítat. Ti už nechtějí vůbec nic.

O čem to byla řeč? O chemických vazbách.
To, jak se dva prvky spojí, je určeno jejich elektronegativitou/elektropozitivitou. Elektropozitivita je - dosti zjednodušeně - schopnost atomu prvku odevzdat elektron z valenční sféry prvku jinému, elektronegativita je schopnost tento elektron přijmout. Měří se pomocí vazebné energie, což se lépe představí u elektropozitivity - jakou energii musíme vynaložit, abychom ten elektron, co je nejdál od jádra, od atomu utrhli.
Teď, jaké jsou typy vazeb. Pokud se spolu spojí velmi elektronegativní a velmi elektropozitivní prvek, vznikne vazba polární - to je takový nevyrovnaný vztah, kdy si ten elektronegativní prvek v podstatě přivlastní elektron toho elektropozitivního. Příkladem je třeba kuchyňská sůl NaCl.
Pokud je rozdíl mezi prvky menší, vznikne vazba iontová - elektropozitivní prvek se svého elektronu tak zcela nevzdá a elektronegativní mu ho částečně půjčuje. Příklad? Třeba kyselina chlorovodíková, HCl.
Třetí možnost je vazba nepolární - dva rovnocenní partneři, kteří své elektrony sdílejí. Například H_2, Cl_2.
Tak a ještě umění napočítat do osmi. Každá sloučenina si přeje mít zaplněný valenční (poslední vázaný) energiový pás elektrony. A do valenčního pásu jich patří osm. Proto se sodík z první skupiny rád váže s chlórem ze skupiny sedmé a uhlík ze čtvrté skupiny přijme k sobě čtyři vodíky. Jediní, kdo už mají valenční pás plný, jsou vzácné plyny. Ty netvoří ani dvojatomové molekuly, jak jsou se svým stavem spokojené.

Tak se mi povedla poznámka o hodně delší než drabble, proto na odlehčení přidám simulaci. Zajímavé je zapnout si vnější elektrické pole (a u tříatomových molekul měnit polohu atomů vůči sobě).

DMD č. 21. pro 21. 4. 2022. Téma: Chtíč
  • Číst dál
  • 20 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Kde jsem já, nejsou holičky

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Út, 19. 04. 2022 - 22:22
Věda ve sto slovech

Další chemický prvek - a takový tajemný. Schválně, poznáte, který to je?

Znáte mě všichni.
Je po mně pojmenován jeden druh světélkování. Takový, co vydrží opravdu dlouho - minuty, ba i hodiny.
Ale pokud mou luminiscenci způsobí světlo, má záře časem zeslábne. Proto pode mne často vkládají jiný zdroj energie. Radioaktivní zářič s dlouhou životností. Rádium, promethium, tritium. Pak svítím stále silně, ale hlavně v prvním uvedeném případě se mohou zbláznit všechny Geigerovy–Müllerovy počítače v okolí.
Že mě máte plné zuby? To je v pořádku, alespoň jsou pevné. I kosti mě hostí.
A co se holiček týká - to jsou plody třešní, které sice vzniknou, ale nedozrají. A příčina? Správně, chybím jim já.
Fosfor.

Fosfor, prvek mnoha modifikací a využití. Do drabble už se mi nedostalo, že je oblíbenou příměsí do polovodičů s negativní vodivostí (má pět valenčních elektronů, křemík čtyři, takže pokud se vloudí do křemíkového krystalu, je tam elektron navíc a polovodič má volné negativní částice - elektrony) a o fosfor ve tkáních jsme se jen otřeli. Jak vidno, nejvíce se tento prvek chlubí svou schopností svítit, tj. fosforeskovat. Aby ale mohl světelnou energii vydat, musí nejprve nějakou energii získat. Nejjednodušší způsob je osvítit fosfor světlem (my starší si pamatujeme na svítící zvířátka, co zeleně zářila skryta v dlaních, mladší usínají pod svítícími hvězdičkami), ale je tu i možnost vyvolat světélkování pomocí radioaktivního rozpadu - nejtrvanlivější byl zdroj radia, na kterém fungovaly třeba staré hodinky Prim - ty jsou mírně radioaktivní dodnes (https://www.nejpanskehodinky.cz/blog/luminescence-od-radioaktivnich-pri…). Mimochodem, na tento jev se odvolává Ludvík Souček v Cestě slepých ptáků. Když jeho hrdinové přemýšlejí, jestli mají v pořádku Geigerův–Müllerův detektor, padne otázka: "Nemáte někdo hodinky se svítícím ciferníkem?"

DMD č. 20. pro 20. 4. 2022. Téma: Nechat na holičkách
  • Číst dál
  • 20 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Opera poučná o tom, jak naslouchat zvukům z hlubin vesmíru

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Po, 18. 04. 2022 - 22:57
Věda ve sto slovech

Povoláme zase pana Tompkinse, který má chvályhodný zvyk usínat na přednáškách a mít na nich živé fyzikální sny.

Takže pan Tompkins poslouchá něco o radioteleskopech a pomalu se mu klíží oči...

Probudila ho fanfára, jasná a triumfální.
Heroický bas zapěl:
"Slyšte, fyziky rytíři,
vakuem se zvuk nešíří."
Brýlatý muž vystoupil na pódium a pokračoval:
"Neměl jsem nejdřív tušení,
jakého původu je rušení,
co snižuje kvalitu hovorů zámořských.
Na prahu objevů stál jsem obrovských."
Dramaticky se odmlčel a pokračoval:
"Radioteleskop pak jiní postavili,
do centra galaxie namířili.
A tak, kde nedalo se nic vykoukat,
radiové vlny začli vědci poslouchat."
Rozsvítil se velký transparent a přečetl sám sebe:
"Zpívám tu potichu,
zpívám tu tence,
radiové vlny i zvuk
mají stejné frekvence,
proto jde kosmu naslouchat-"
"Vstávat!"
Zatracené uklízečky! Vzbudit ho před koncem představení!

Sto slov je sto slov, více se do nich nevešlo.
Na jeviště vystoupil Karl Jansky a uvedl vznik nové disciplíny astrofyziky, radioastronomie. Na základě jeho domněnky, že rušení mezikontinentálních hovorů způsobuje mimo jiné i mimozemský zdroj, byl zaměřen intenzivní radiový vysílač v souhvězdí Štíra ve středu naší Galaxie.
Asi nejznámějšími radiovými vysílači jsou pulzary, o kterých jsem psala kdysi dávno muzikál o Jocelyn Bell Burnell (ano, ta co nedostala Nobelovu cenu, protože v době objevu byla teprve studentkou). Pulzary lze poslouchat beze změny frekvence signálu, což se nám snažil naznačit transparent těsně před tím, než pana Tompkinse vzbudili.
V naší Sluneční soustavě si můžeme poslechnout samotné Slunce (vysílá v radiových vlnách, a dokonce - což jsem nevěděla - v něm běhají i zvukové rázové vlny) anebo Jupiter.

DMD č. 19. pro 19. 4. 2022. Téma: Hlasy z hlubin
  • Číst dál
  • 20 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Módou to začalo

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Ne, 17. 04. 2022 - 22:08
Věda ve sto slovech

Tak úvodem mi dovolte malé věnování autorovi tématu, je-li žena,
či je-li muž.
Ale nezlobím se na něj až tak moc. :) Nakonec, móda je věda. A z módního trendu může vyrůst i něco jiného.

Módní expert by si nikdy nevzal kostkované kalhoty k proužkované košili, fyzik by si nevzal proužkovanou košili do televize. Ví, že by na monitoru vytvořil rušivý obrazec zvaný moiré.
Toto jméno nese jeden druh textilu - původně se vyráběl tak, že se jemná hedvábná látka přehnula v půli a pak se slisovala v jednu vrstvu. Osnovní vlákna se posunula a vznikl zajímavý efekt. Ten milovali malíři a fotografové s klasickým fotoaparátem. Vytvořit obrázek najednou není problém, ale snímání řádek po řádku ano.
Fyzik si tedy raději oblékne univerzitní triko a moiré použije k rozpohybování statického obrázku či hledání defektů ve struktuře.

Moiré má aplikace tam, kde bychom je nečekali.
Pohybujeme-li vůči sobě dvěma systémy proužků o stejné tloušťce, vznikají v závislosti na natočení různé obrazce, které například mohou sloužit k rozpohybování animace. Na těchto stránkách najdete řadu zajímavých příkladů.
Původního principu moiré, totiž že velmi zviditelňuje, když se od sebe jednotlivé vrstvy hedvábí jen trošku odchýlí, se používá při počítání vrstev grafenu - dají se takto odlišit dvě a více vrstev, případně, jak jsou vrstvy vůči sobě natočené a zda jsou pokřivené a prohnuté.
Pomocí moiré efektu se dá poznat, že snímek vytvořený fotoaparátem není snímek reálného objektu, ale monitoru či obrazovky - dá se tak například odhalit špatně fingovaný pojistný podvod.
A nakonec, pro shrnutí, mé oblíbené video z Badatelny.

DMD č. 18. pro 18. 4. 2022. Téma: Módní expert
  • Číst dál
  • 15 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Hořké zklamání drsného frajera

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | So, 16. 04. 2022 - 22:22
Věda ve sto slovech

Tak zase návrat do periodické tabulky.

Cejtím se cool, tedy bright. Jsem drsnej frajer z rodiny kovů alkalických zemin. Můj děda dělal magneziový záblesk fotografům, táta nastoupil k jeskyňářům v magneziové pochodni, a já jsem to dotáhl až do bleskového granátu. Když nás totiž rozemelou, smíchají s okysličovadlem a ohřejí, hned začneme hořet a jasně bíle svítit.
Bleskový granát se neroztrhne, ale parádně bouchne. Rána horší, než kdyby vedle vás vystřelili z brokovnice, a světla tolik, že na několik vteřin vyřadí oči z provozu. Teroristy pak stačí jen posbírat ze země jak slepá myšátka.
Ok, jdeme na to. Zážeh a... sakra! Já nejsem granát, ale prskavka!!!

Chudák hořčík, tak hořké zklamání si nezasloužil. Ale správně nám popsal všechny aplikace, do kterých bývá používán - na začátku dvacátého století to byly magneziové blesky, které umožnily vznik reportážní fotografie (tehdy byl film málo citlivý, takže pokus nafotit rychlou scénu bez pořádného osvětlení končil šmouhou v důsledku příliš dlouhé expozice), dodnes se používají magneziové pochodně (hoří i pod vodou, protože si s sebou nesou okysličovadlo) a bleskové granáty. Ty jsou (relativně) bezpečné, protože vyřazení sluchu a zraku (většinou) odezní bez následků. Ale možná je dobře, že náš frajer skončil jen v prskavce... taky ho někdo mohl zbaštit v léku proti svalovým křečím.

DMD č. 17. pro 17. 4. 2022. Téma: Záblesk
  • Číst dál
  • 18 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Hotel se sto osmnácti postelemi

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Pá, 15. 04. 2022 - 23:19
Věda ve sto slovech

Kdo hádá, že dnes bude drabble o periodické tabulce, hádá správně.
Věnováno Regi a Toře za nápad.

Tak a máme to všechno. V roce 2016 byla prohlášena periodická soustava za kompletní doplněním posledního prvku nazvaného oganesson. Existuje tedy sto osmnáct základních prvků, které už byly všechny prokázány.

Není to málo?, ptá se téma.

Sto osmnáct prvků je právě tolik, kolik matka příroda chtěla.
Stvořila protony a neutrony, aby z nich šlo slepit atomová jádra. Přidala elektrony a nakázala, že každý atom má mít stejně elektronů jako protonů.
Pro ubytování elektronů postavila hotel Elektronový obal. Ten má patra, v nich byty, v bytech pokoje a v pokojích postele. Kapacita celého hotelu, má-li právě sedm pater, je sto osmnáct.
Proč nepřistavět další patro? To nemá cenu. Čím těžší prvek, tím méně drží pohromadě. Ty s číslem přes stovku vydrží nejvýše několik hodin, spíše milisekundy.
No řekněte, má cenu ubytovávat někoho, kdo nezůstane ani do rána?

Atom si můžete představovat dvěma způsoby - elektrony obíhají po drahách kolem jádra (vize chemiků) anebo bydli v hotelu (vize fyziků). Schématu, podle kterého se hotel zaplňuje, se říká Výstavbový princip. Elektrony se podle něj usazují do předem připravených pozic, kterých je právě sto osmnáct.
A pokud si chcete zopakovat všechny prvky periodické tabulky, pusťte si toto video na Youtube, jsou tam i vcelku správné české titulky. Ale je to fičák. :) The New Periodic Table Song (update 2018).

DMD č. 16. pro 16. 4. 2022. Téma: A není to málo?
  • Číst dál
  • 18 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Račte přisednout a posvačit

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Čt, 14. 04. 2022 - 21:49
Věda ve sto slovech

Volně navazuje na Rozvíjej se, poupátko.

Být včelou není snadné: samá práce a žádná zábava. Poletujeme z květu na květ a sbíráme nektar a pyl. A omlouvá nás leda liják. Když je jen pod mrakem, pracujeme normálně dál.
Jsme na to totiž vybavené. První barva, kterou lidé přestávají vnímat, když se setmí, je červená. My včely ji proto nevidíme vůbec - jen zelenou, modrou a... ultrafialovou. Toto záření totiž projde i skrz tenčí mraky a osvětluje louku. A protože to kytky vědí, píší nám vzkazy neviditelným písmem - račte přisednout a posvačit. Přímo na střed květu! Ale proč to povídám těm, pro které je mochna jen žlutá kytka...

Květ mochny, jak ho vidí člověk, a jak by ho měla vidět včela - počítačově upraveno.
Vnímání barev má člověk i včela jinak: lidé vidí barevný trojúhelník takto a včely takto. Více podrobností a několik snímků květů v ultrafialové oblasti je zde: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2003/cislo-9/vcely-evoluce…, https://ziva.avcr.cz/2016-2/ultrafialovy-svet-rostlin-i-jak-vznika-zbar… a https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ultrafialovy-svet-rostlin-ii-jak-za….

A protože mi nebylo zcela jasné, jak je to počítačové upravování udělané, tak jsem se podívala po článku v Nature, nejméně ty obrázky stojí za prohlédnutí: https://www.nature.com/articles/s41598-020-63997-3

DMD č. 15. pro 15. 4. 2022. Téma: Kde jenom ty kytky jsou
  • Číst dál
  • 14 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Celebrita v houfu fanynek

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Čt, 14. 04. 2022 - 00:19
Věda ve sto slovech

Tak zase návrat k letošnímu hlavnímu tématu, co se pokouším psát.

Netrpělivě ji vyhlížíme. Možná se objeví dnes, možná zítra, možná nikdy. Snad náš čas přijde.
Konečně je tady! Davy šílí, vytahují kreditní karty. Ona před nimi prchá. (Taková skromnost, to se jen tak nevidí!) Nás ale neodmítne! Kdo jiný ji má radši než my!
Vrháme se na ni. Konečně se zastaví, v rozpacích zrudne. Objímáme ji víc a víc, dotýkáme se celého povrchu jejího skvělého štíhlého lesklého těla. Rudá přechází v černou, ale my nepolevujeme. Patříme k sobě, miláčku, ať se ti to líbí nebo ne...

"Zasyp to pořádně! Povídám, víc síry! A příště, prosím tě, už rtuťový teploměr nerozbíjej!"

No, prostě blbina, nic lepšího mě nenapadlo. Rozlitou rtuť už jsme naštěstí hodně dlouho nelikvidovali, ale ku podivu se nejlépe shání na jedno místo kreditní kartou. :) Ale ještě účinnější je posypat ji sírou (to je jak z diktátu na vyjmenovaná slova). Velmi ochotně vzniká sirník (pardon, sulfid) rtuťnatý, který už lze smetat i smetáčkem a lopatkou.

Ještě poznámka k barvám - sulfid rtuťnatý je barvivo zvané rumělka, které časem tmavne.

No a pokud někdo potřebuje přesný postup, jak likvidovat rtuť, na internetu je všechno: https://arnika.org/soubory/dokumenty/toxicke-latky/emas/Prispevky_konf_…

DMD č. 14. pro 14. 4. 2022. Téma: Největší fanynka
  • Číst dál
  • 17 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Laboratorní deník elektronového mikroskopu

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | St, 13. 04. 2022 - 23:02
Věda ve sto slovech

12.4.2022 - toto není důležité, prostě libovolný pracovní den, ale klidně i víkend.

5 - 7: Nanočástice; Projekt 1; operátor A
Kdo mě budí takhle časně? A je ranní ptáče. Doufá, že málo tramvají znamená malé rušení. Pracovní vzdálenost 3 mm, zvětšení 500 000x. Jsme dobří!

7 - 10: Prvková analýza; Zakázka; operátor A
15 milimetrů, 15 kilovoltů, šest vzorků. Zákazník odchází spokojen. Ví, proč se ložisko zadřelo.

10 - 12: Nanovlákna - defekty; Projekt 2; operátor A a B
Dneska je pavučina plná kapiček. B odchází rozladěn a počítá novou koncentraci aditiv. A odchází na kafe.

12 - 14: Lomy povlaků; Projekt 3; operátor C
Cože, už sto slov? Ale já si dáchnu až v deset večer!

Jeden den opsaný z přístrojového deníku elektronového mikroskopu FEG SEM Mira 3.
Jsou to skvělé, velmi univerzální stroje.
Umí snímkovat nanočástice (kousky hmoty aspoň s jedním rozměrem pod sto nanometrů - pětkrát menším než vlnová délka světla). Vzorek se dává co nejblíže k objektivu, aby bylo velké rozlišení.
Zcela jiné nastavení potřebuje prvková analýza - vzorek se dává dále, aby měly detektory dobrý signál, a operátor nastaví větší urychlovací napětí, aby viděl všechny prvky a žádný nepřehlédl. Kyslík, křemík, hliník, hořčík, železo... teď ještě přijít na to, co to je. :) Operátor navrhuje hlínu, zákazník se chytá za hlavu, že na to mohl přijít sám.
Nanovláknové defekty jsou kapičky materiálu, který se nezvláknil, ale doletěl na podkladovou tkaninu jako kapka. Fyzik, který je přinesl na analýzu, aspoň ví, že má jinak namíchat roztok, který zvlákňuje. (Více o nanovláknech například zde: https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=147383 .)
O povlacích jsme psali předevčírem, z lomu se dá určit tloušťka a struktura nanesené vrstvy, odhalit chyby depozice, anebo naměřit změny v prvkovém složení vrstvy, deponujete-li materiálově složitější strukturu.
Jsou dvě hodiny odpoledne a mikroskop čekají ještě fotky obalových materiálů, analýza barviv, snímky plazmového opracování a další nanočástice, protože už zase pomalu přestávají jezdit tramvaje, což snižuje rušení v průběhu snímkování.

DMD Bonus č. 4 pro 14. 4. 2022. Téma: Deníkový záznam
  • Číst dál
  • 5 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Bublina - vetřelec z mikrosvěta

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Út, 12. 04. 2022 - 23:13
Věda ve sto slovech

Svět, ve kterém žijeme, se nazývá makrosvět a je ohraničen dvěma mezemi - jeho objekty se pohybují mnohem pomaleji než je rychlost světla ve vakuu, a jsou dostatečně velké - řekněme, že je lze vidět světelným mikroskopem. V této oblasti funguje dobře naše fyzikální intuice, získaná každodenní zkušeností, za jejími hranicemi se už musíme obrátit k teorii relativity a kvantové mechanice. Teorie relativity popisuje děje, při nichž se rychlost pohybu objektů blíží rychlosti světla, kvantová mechanika ty děje, kterých se účastní tak malé objekty, že je pro ně Planckova konstanta významnou veličinou. Že jsou hranice světů fyziky nepřekročitelné? Nejsou. Zvládne je překročit každý, kdo umí smíchat vodu a saponát. Takže ještě jedno drabble o bublinách.

Začněme myšlenkovým pokusem. List papíru má tloušťku desetinu milimetru. Překrojíme-li ho dvěstěkrát, každý plátek má tloušťku pět set nanometrů. Takto maličká je vlnová délka světla.
Existuje vůbec takto tenký objekt?
Ano - je to mýdlová blána.
Namočíme-li rámeček do bublifuku a podržíme ho, uvidíme na něm proužky. Mýdlová blána stéká, a tam, kde je první zelený proužek, má právě tloušťku pět set nanometrů. A v místě nad ním, kde je blána černá, je dokonce tak tenoulinká, že i vlnová délka světla je pro ni příliš velká.
Až si budete hrát s bublifukem, vzpomeňte si, že konáte exkurzi za hranice našeho světa.

Úžasná fotodokumentace k tomuto pokusu je na stránkách Zajímavé fyziky.

DMD č. 13. pro 13. 4. 2022. Téma: Na hranici!
  • Číst dál
  • 17 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Čas barevných povlaků

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Út, 12. 04. 2022 - 06:53
Věda ve sto slovech

A nejsou na pohovku. Občas se k periodické tabulce vrátím.

Na počátku byla měď. Zpracování jednoduché, ale měkká. Uzavřela sňatek s cínem. Jejich syn, bronz, táhl vítězně světem, dokud ho nezarazil železný meč. Jenže ten založil dynastii zrzavců - reziví ve vlhku. I zrodila se ocel. Navzdory příměsím poloviny periodické soustavy na všechno nestačila. Čím chcete krájet ocel? Ocelí?
Vezměte karborundum brousek, za korunu kousek, nebo tvrdokov (to když vejde do hry ještě kobalt). Tvrdí hoši, ale křehcí.
Zachraňujeme je my, povlaky. Titan nitrid. Stejně obojího - zlatíčko, více titanu - šedivec, více dusíku - zrzavec. A naše zrzavá rodina má mnohem více členů. Vznikají neustále - pro kujnější a odolnější povrchy namáhaných kovových nástrojů.

S materiály je to těžké. Porcelán je extrémně tvrdý, ale křehký. Měď kujná - po nárazu nepraskne, deformuje se. A u povlaků řezných nástrojů bychom rádi viděli obě tyto vlastnosti najednou. Do drabble se víc nevešlo, ale je to věda.
Stačili jsme zmínit povlaky z titan nitridu, u kterých podíl titanu a dusíku určí zkušené oko podle odstínu barvy. Další na řadě byly tytéž prvky s příměsí uhlíku - tam je barevná škála ještě bohatší. Pokochejte se odstíny rezavé.

DMD č. 12. pro 12. 4. 2022. Téma: Zrzavec
  • Číst dál
  • 12 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Rozvíjej se, poupátko

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Ne, 10. 04. 2022 - 22:22
Věda ve sto slovech

Když král Míroslav poupátku zpíval, byl to sice zajímavý experiment, ale rozvití tím neurychlil ani o minutku.
Za kvetením je totiž poměrně složitá biologie, které nerozumím vůbec, a také chemická stimulace, které rozumím tak trochu. V podstatě jde o to, že rostlina pomocí svých detektorů světla pozná, jestli už má den tu správnou délku pro kvetení:
Biochemici a genetici objevili u rostlin skupinu fotoreceptorů, molekul odpovědných za přijetí světelného signálu. Fotoreceptory označované jako kryptochromy jsou citlivé na modrou část spektra. Fytochromy reagují na červenou složku spektra o vlnové délce 660 nm (převládající během dne), která je převádí do aktivní formy. Světlo o vlnové délce 730 nm (typické při soumraku) fytochrom naopak inaktivuje. Při podzimním prodlužování nocí je tak stále více fytochromu v neaktivní formě. Naopak jarní prodlužující se dny fytochrom aktivují. Tak může rostlina vnímat délku nocí a dní. Pomocí biologických hodin je pak měřena denní rytmicita.
Čímž jsme se dostali k fyzice, kde se cítím jistěji. Pomineme-li živiny a vodu, potřebují rostliny především světlo. Jdeme na to.

Semenáček touží po světle modrém, které podporuje fotosyntézu, a tedy růst. Zelené světlo rostliny příliš nevzrušuje, důležitější je červené.
To nejen podporuje fotosyntézu, ale navíc definuje délku dne. Sviťte poupátku červenou a pokvete jako divé. Tedy červenou z bližšího konce spektra, červené odstíny bližší k infračervené nutí rostlinu spíše růst a zastínit listy citlivější nadzemní části.
Proč neudělat kytičce osvětlení na míru? Nejprve se zkoušely źárovky, pak úsporné výbojky, nakonec sodíkové lampy, dříve známé jako pouliční svítilny.
Teď je tu nový zdroj: lehký, plošný, nehřeje, ale svítí jasně a tou barvou, kterou potřebujete. LED už se stěhují i do skleníků.

Zajímavé čtení o cyklech kvetení: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2008/cislo-4/cas-kvetu.html (odtud byla ukázka v úvodu) a povídání o tom, čím doma udělat rostlinám radost: https://www.growmarket.cz/a/svetelne-spektrum-a-fotosynteza.

DMD č. 11. pro 11. 4. 2022. Téma: Neboj se rozkvést
  • Číst dál
  • 19 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Nejen na Zemi si můžeme zasvítit

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Ne, 10. 04. 2022 - 00:27
Věda ve sto slovech

Letíme ze Slunce a vybíráme si planetu. Merkur? Magnetické pole má, ale atmosféra je dávno pryč. Venuše také ne - atmosféra hustá jako polévka, ale magnetické pole snad nikdy neměla.
Země? Ano, Země! Spousta plynného vodíku, kyslíku a vodní páry, tam si zařádíme! Jen je potřeba se správně trefit. Spadnout do polární kapsy - v ní se přiblížíme k povrchu přesně tak vysoko, že spolu s atomy kyslíku vytvoříme zelenou či červenou zářící stěnu. Polární záři.
Jenže v cestě do atmosféry brání magnetická bariéra. Často nás donutí obletět Zemi obloukem a pokračovat dál do vesmíru. Ale nevadí. Na Jupiteru taky můžeme zazářit.

Vznik polární záře je velmi zajímavý děj. Částice slunečního větru (vodíková jádra, elektrony a jádra helia) mohou v zemské atmosféře narazit do atomů kyslíku, vodíku či dusíku a dodat jim energii, která je pak vyzářena v podobě zeleného, červeného a občas i fialového záření. Toto se však neděje ve všech místech zemské atmosféry - jen tam, kde jsou částice slunečního větru vedeny siločárami zemského magnetického pole do takových vrstev atmosféry, kde je vhodná hustota uvedených plynů. Proto je polární záře viditelná především kolem sedmdesátého stupně severní šířky (a obdobně na jižní polokouli). Protože se ale magnetické pole kolem Země časem mění, není zcela vyloučeno vidět polární záři i jižněji - rekord byl rok 1909, kdy byla až v Singapuru.
Země není jediná planeta Sluneční soustavy, kde lze pozorovat polární záři - daleko výraznější je tento jev na Jupiteru.

Text o polární záři je zde https://astropis.cz/archive/1093.download a tady se můžete podívat, kam za polární září: https://www.swpc.noaa.gov/products/aurora-30-minute-forecast.

DMD č. 10 pro 10. 4. 2022. Téma: Dál než jsme chtěli
  • Číst dál
  • 15 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Není fotka jako fotka, některá je infrafotka

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Pá, 8. 04. 2022 - 22:18
Věda ve sto slovech

Fyzici se připravují na show s infračervenými paprsky. A dnes narazí na zvídavého diváka, který o tématu už něco ví.

"Když člověk konstruoval něco, co funguje jako lidské oko, neměl k dispozici stejné materiály. Pro CCD čip se používá křemík. A ten vidí dál než oko. Demonstrujme to.
Na stínítku je duha - spektrum žárovky. Fialová, modrá, zelená, žlutá, oranžová, červená. Za červenou udělám čáru. Víc oko nevidí. Teď se podívejme kamerou. Vidíte? Vidí dál, až do infračervené oblasti. Přepnu ji do režimu nočního vidění a uvidí ještě dál. V tom režimu vnímá blízké infračervené záření, které má zajímavé vlastnosti - prochází materiály, neprůhlednými pro viditelné světlo. Třeba..."
"Ženským oblečením! Viděl jsem rajcovní nahaté fotky!-"
"Pane, ale já myslel inkoust z centrofixu!"

Jak řekl vyučující, křemíkový čip vidí dál. Infračervená fotografie je půvabná, ale dosti zkresluje barvy - viz https://www.megapixel.cz/infracervena-fotografie. Aby se tomu zabránilo, dává se před čip fotoaparátu či kamery filtr, který infračervené záření blokuje. V devadesátých letech se stala firmě Sony nemilá věc - zapomněli do série fotoaparátů filtry namontovat. A fotografové zírali, co vidí - třeba přes tenkou látku halenky, co pro oko průhledná nebyla, viděl jejich aparát... podprsenku. Tedy většinou. :)
P.S.: Když natřete inkoustem z lihového centrofixu skleněnou destičku, dostanete filtr, kterým prochází jen infračervené záření (teplo), ne světlo. Můžete ho použít například na pozorování slunce, anebo na důkaz, že solární články jsou nejúčinnější v této oblasti záření.
P.P.S.: Přes oblečení se koukají například letištní skenery. Je to už dlouhovlnnější infra, ale pořád ještě infračervené záření: https://www.quora.com/Is-it-true-that-you-can-see-through-clothes-with-…

DMD č. 9 pro 9. 4. 2022. Téma: V rouše Evině
  • Číst dál
  • 20 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit

Síla je ukryta v hlavě

Profile picture for user mila_jj
Od mila_jj | Pá, 8. 04. 2022 - 20:49
Věda ve sto slovech

Jsem mravenec výzkumník, druhu Formica exsectoides, nyní na studijním pobytu u leteckých konstruktérů. Taky se divíte? Jsou to chytří hoši. Vědí, že příroda vyvíjí odolná řešení, která si nenechala patentovat, a tak je lze obšlehnout. V případě nás mravenců jde o velmi pevný krk. Proto mě pozvali.

Moc se mi tu ale nelíbí. Zchladili mě, přilepili na destičku a roztočili v centrifuze. Jsem drsoň. Tři sta gé a hlavu mám pořád na ramenou. Tři tisíce. Trochu to táhne za krk. Prý se mi podívají na spoj mezi hlavou a tělem. Elektronová mikroskopie a magnetická rezonance? Prima, tam jsem ještě nebyl!

Zní to jako úlet, roztáčet mravence v odstředivce, ale konstruktéři věděli, co dělají. Zjistili, že tajemství toho, že mravenec unese až tři sta násobek jeho váhy je ukryto v jeho krku. Hlavu udrží až do zatížení pětitisícinásobku její hmotnosti. Dobrou vychytávkou je zvláštní tvar úchytu pro svalová vlákna, a také to, že tato vlákna přecházejí plynule z měkké tkáně v pevnou, takže nehrozí něco jako přetržení šlachy, jak se stává u vyšších živočichů. Výzkumníci doufají, že by tuto konstrukci mohli napodobit při výrobě robotů o velikosti srovnatelné s mravenci. Zdroj (Varování: obsahuje fotku bezhlavého výzkumníka): https://plus.rozhlas.cz/tajemstvi-mravenciho-krku-6607346

DMD č. 8 pro 8. 4. 2022. Téma: Mravenčí práce
  • Číst dál
  • 15 komentářů
  • Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Pagination
  • First page « První
  • Předchozí stránka ‹ Předchozí
  • Stránka 1
  • Stránka 2
  • Stránka 3
  • Stránka 4
  • Aktuální stránka 5
  • Stránka 6
  • Stránka 7
  • Stránka 8
  • Stránka 9
  • …
  • Následující stránka Následující ›
  • Poslední stránka Poslední »