Pomáhat a chránit

„Zdravím. Ty seš tu prej novej.“
„Jojo, první den v práci.“
„Hmm… V tomhle období furt nabíraj další a další posily. Je to holt potřeba. Seš nervózní?“
„Jsem, děsně. Ty… Ty už jsi je viděl?“
„No jéje! Jsou malí a oškliví a hrozně rychle se množí.“
„A když je potkám…“
„Zlikvidovat. A pokud na ně nebudeš stačit, tak okamžitě zavolej posily.“
Okolní světla začala červeně blikat.
„Pohotovost, musíme jít.“
„Co se asi stalo?“
„To mohlo být cokoli. Zapomenutá šála, mokro v botách nebo na nás někdo kýchnul a nakazil nás, ale to zmákneme. Jsme profíci, ostatně jako všechny bílé krvinky.“