Fufánův pád

„Moje! Všechno je moje!“
Fufán se valil pokojem jako tank. Přes polštář, fíkus i hromádku knih.
Do polštáře zaryl drápky.
„Můj!“
Fíkus vysypal na podlahu. „Můůůj!“
Hromádku knih zbořil a promíchal s hlínou od fíkusu. „Moje! Nekonečné! Impérium!“
Dopracoval se k odpočívadlu u okna.
„Mňouk?“
„Ach bože,“ povzdechl si člověk a vyzvedl Fufána nahoru.
„Má říše a mí poddaní!“
Za oknem se rozkládal svět. Pole, louka, les... a jakési létající monstrum, které se rychle přibližovalo.
„Mááááuuuu!“
Svědkem ponižujícího pádu Fufána Dobyvatele z bidýlka na koberec byla celá jeho říše i zmatený kos, který se toho dne rozhodl přistát na parapetu.