„Zatrápeně. Ten prevít. Ví o nás,“ zašeptá Dan.
„Co teď?“
„Chytit nás nesmí.“
Teď už nám nezbývá jiná možnost.
„Postupujeme podle plánu!“ vyhrkne Jura a rozběhne se. Na nic nečekám a vyrážím vzápětí za ním.
V běhu vrážím do stojanu s psími konzervami, rachtavě se rozkutálí po dlaždicích.
Běžím jako o život. Uniknu obratnou kličkou chlupatým prackám, které se po mně užuž sápou. Ještě pár skoků a jsme téměř venku. Za námi se spouští povyk.
Konečně přeskočíme zídku za popelnicemi a ztratíme se v křoví za Albertem.
Po chvíli vydechnu: „Juro, proč jsme si ty špagety nemohli vlastně normálně koupit?“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit