Jmenuju se Tománek Pavel. V restauraci Zlatá husa jsem pracoval jako zedník. Vše probíhalo za provozu, aby majiteli neušly zisky, takže jsem musel pracovat tiše a chovat se nenápadně, abych nerušil zákazníky. No já nemůžu neposlouchat. Tak jsem si právě v duchu říkal, že některý jejich starosti bych teda vážně chtěl mít. Lokál byl skoro prázdný. Mrknu po Martičce, měla zrovna směnu, moc pěkná holka, když slyším výkřik. Znělo to přibližně jako: „Již nikdy více strýce!“, ozvala se rána a kolem mne prosvištěla kulka. Než jsem se vzpamatoval, byl pryč. Pane vyšetřovateli, to nevím, jestli bych ho po hlase poznal.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit