Půlnoční představení

Úplně obyčejné ráno.
Pro snídani do marketu na rohu. Doběhnout autobus. Chytit výtah.
I když je mi jasné, že je to sen, poslušně vystojím frontu, nechám si ujet autobus a, abych nemusel čekat na další výtah, vyběhnu šest pater po schodech.
*
“Přizdispáč,” odfrkne Marvin Tykvohlav. Popcorn mu vypadává z vyřezaných úst.
Lucien, sedící v lóži vedle něj, si posune brýle blíž ke kořeni nosu.
“Naopak příteli,” poznamená, “Sny o zdánlivě obyčejných věcech jsou základními kameny Snění.”
*
Když otevřu dveře kanceláře, vzbudím se.
Další den. Další rehabilitace. Včera jsem konečně dokázal pohnout prsty na nohou. Teď už všechno půjde jenom líp.