Bez okurky

„No dobře, přiznávám se,“ doznal se nakonec Mulder. „Snědl jsem ho.“
„Já to věděla!“ usmála se vítězoslavně Scullyová. Pak se zamračila. „Jak jsi mi ho mohl sníst? Víš, že mám kvůli dietě jídlo přesně připravené na porce! Teď budu o hladu až do svačiny.“
„Když já nemohl odolat. Tak hezky voněl, koukal na mě, volal ‚sněz mě!‘ a já nesnídal...“ zasnil se Mulder. „Byl výborný, to musím uznat.“
„To vědomí mě skutečně nasytí,“ odvětila Scullyová ironicky.
Mulder si založil ruce za hlavu. „Ale příště tam nedávej kyselé okurky, ty nemám rád.“
V příštím okamžiku ho do hlavy trefila kancelářská sešívačka.