FELáčka XI - Bariéry

„Dobrý den, Zanthio.“
„Dobrý den, pane řediteli.“
Zdvihla som pohľad od monitora. Šéf stál opretý o zárubňu a zamyslene sa prehraboval vo vlasoch.
„Jak to vypadá s nabídkou na Turecko?“
„Včera jsem to odeslala.“
Prikývol. „Náhodou si nepamatujete výslednou cenu?“
Zahľadela som sa do steny v snahe zapojiť tú správnu hemisféru. Trošku to bolelo.
„Desať miliónov štyristodvadsaťtisíc tristo.“
Opäť prikývol a zmizol v chodbe. Obrátila som pozornosť naspäť k počítaču, ale neprebehlo ani dvadsať sekúnd a vo dverách sa zase objavila šéfova, tentoraz vysmiata, tvár.
„Víte, Zanthio, že je hrozně roztomilé jak ty číslovky pořád říkáte slovensky, když se soustředíte?“