Psssst! Zasyčel hádek tiše na pozdrav, když, pozdě v noci, vytáhl jeho krabici z pod postele.
Uššš je časss?
Vklouzl mu tiše pod košili a obtočil se zlehka kolem jeho paže. Hlavou se mu opřel o rameno. Dával pečlivě pozor, aby se jeho rubínově rudá očka nepodívala směrem k jeho obličeji. Čaroděj ho zlehka pohladil prstem po páteři.
Věrný přítel. Cenný spojenec.
Když svého svěřence ubytoval v Komnatě, vrátil se klidně do svých pokojů. Když mu zrak padl na prázdnou krabici, pocítil na mihotavou vteřinu něco jako smutek.
Rychle ho zaplašil.
Sbalil si zbytek věcí a za svítání opustil hrad.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ohoh. Tak to je nádherně
Dangerous
Ohoh. Tak to je nádherně dojemný.