Něco jako dva dny po drabbleti Mezi řádky slovní zásoby.
Slunce se sklánělo k západu, a zvěstovalo tak konec pěkného dne. Celý kraj po tom nečase něco takového potřeboval.
Naisa teď ale poněkud netrpělivě vyhlížela ven, když se její tvář konečně rozjasnila.
„Nai! Nai! Koukni, co mám!“ volal nadšeně Lyer, sotva se objevil ve dveřích, a hrdě své sestře něco ukazoval.
Ta nepotřebovala dlouhou dobu, aby v onom něčem poznala uloveného zajíce. Věděla, že Lyer to s prakem umí. Poznámku, že ho těžko mohl ulovit v prostoru, kam měl dovoleno jít, si odpustila.
Malka ani Maer ten večer nad zabitým zajíčkem nelamentovali.
Další den všichni rádi zasedli k malé hostině.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jé to je pěkné :)
Terda
Jé to je pěkné :)
Děkuju! :)
Erys
Děkuju! :)
Tady bych si docela ráda
Regi
Tady bych si docela ráda přečetla pokračování. Je to jako úvod k něčemu delšímu.
Ono se uvidí, co z toho
Erys
Ono se uvidí, co z toho vlastně bude. Cíl je během celého DMD tvořit jeden příběh; jak to vyjde, je ve hvězdách. Neboli nějaké pokračování asi bude, jen vůbec nevím, v jakém duchu. Ale pokud Tě též zaujme, budu jen ráda.
A v ďalšom dieli ho zavrú za
Stevko
A v ďalšom dieli ho zavrú za pytliačenie (vôbec nie som pesimista).
Ale no tak :) Nemyslím, že je
Erys
Ale no tak :) Nemyslím, že je v dostatečném okolí kdokoliv, kdo by měl zájem kohokoliv zavírat za pytlačení :)
Je to pěkné!
Rya
Je to pěkné!