A že tu ještě nebyl...
Uzounká nudlička hovězího nabodnutá na větvičce komíhala před otevřenou tlamičkou. Tvoreček se zmítal a snažil se dosáhnout výš... až se mu to přece jen podařilo.
Chramst!
Vran se usmál, nabodl další nudličku na další větvičku (zvířátko nemělo moc dobrou koordinaci) a bavil se dál.
„Hej, s čím si to hraješ tentokrát?“ Liška přicházela od umyvárny a sušila si vlasy. Už zase páchala nějakou hygienu.
„S dnešní večeří.“
„Děti nejím.“
„To je jenom jehně... přeměněný. Nejseš ten... vetarián? Teda masofob?“
„Béééé.“
Vran ležérně podrbal drobečka za uchem. Ani na něj moc nedával pozor...
Chramst.
„Auvajs, mrcho!“
...
K večeři byl zbytek hovězího.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit