Salisbury byl přesvědčen, že se stal mistrem neblahých zvěstí.
Kolik teď měli mužů? Ještě včera měli dvanáct tisíc, ale Welšané sebrali luky a odešli do rodných kopců.
Richard se vrátil na anglický břeh jako pán dvaceti tisíc bojovníků. Kolik jich zbylo? Deset, šest, čtyři? Co si počnou? Bolingbroke postupoval a šlechtici se přeskupovali z jedné strany na druhou. Salisbury zůstával s Richardem na té první a mohl jen doufat, že Bolingbroke dostojí slovu a spokojí se s navrácenými majetky. Místo trůnu.
Na králův pokyn, ať usednou a povídají si o truchlivých smrtích králů, se Salisbury svezl na zem jako žok.
Doufám, že tam téma je nějak poznat.
Salisbury v londýnské inscenaci s Davidem Tennantem vyřkl tak úžasné "Ah, Richard", když šlo všechno do háje, že jsem si ho musela napsat.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
ah, to bych chtěla vidět...
Aries
ah, to bych chtěla vidět...
Je to moc dojemné a Richard
Birute
Je to moc dojemné a Richard má moc hezké nohy.
líbí
Čespír
Já mám taky takové smutné tušení.
Děkuji. Jiné tušení snad ani
Birute
Děkuji. Jiné tušení snad ani není možné a Richard nám o něm poví nějaký hezký, dlouhý monolog.
Moc pěkně napsaný. :) Chudák
Tenny
Moc pěkně napsaný. :) Chudák Salisbury. :D
Takový Salisbury to nemá
Birute
Takový Salisbury to nemá lehké.
Na jednu stranu má Salisbury
Čespír
Na jednu stranu má Salisbury štěstí, že je jeho pán takový miláček, protože reakce průměrného středověkého krále na situaci "posily jsou fuč" by asi byla jinačí.
Jinačí než několikanásobné
Birute
Jinačí než několikanásobné zhroucení prošpikované letmými zákmity okamžitě zadušené naděje?
To je tak krásně richardovsky
Keneu
To je tak krásně richardovsky poetické!