Kultura

Sál třetí galaktické opery praskal ve švech. Postavit budovu se švy byl nakonec dobrý nápad.
Alespoň soudě dle diváků – bílých jako stěna, třesoucích se, s tvářemi zbrocenými slzami – se zdálo, že někteří z nich nemají radost z nadcházejícího kulturního zážitku. Hloupé, vážně. Vogonská opera se nevidí každý den. Celé světy o ní mluví se zanícením a zděšenými skřeky vycházejícími z vypolstrovaných cel.
Každou chvíli, každou vteřinou se rozezní neopakovatelný a bohužel nezapomenutelný zpěv stvoření s tak výjimečným citem pro umění.
Na pódiu se náhle objevila policejní budka. Dveře se otevřely a ven se vybatolila růžová kulička.
Diváci nedokázali zadržet slzy.