Tak mizerně mi nebylo už 15 let minimálně jako letos v březnu.
Tohle byla zapeklitá situace. Doslova zamotaný kruh. Jako první onemocněla malá. Nejprve průjem, potom zvracení. Pak jsem to dostala já. Na jídlo jsem neměla ani pomyšlení, navíc to byl den, kdy jsme měli jít nakoupit, takže lednička zela prázdnotou.
Nemá smysl popisovat další průběh, protože záchod byla jediná místnost, kde jsem trávila svůj čas. Jediný, kdo to neměl v tak hrozné podobě, byl manžel. Ale i ten raději den držel preventivní hladovku.
Jenže pak nastal problém – něco jsme jíst museli, protože bez jídla nebyla energie na uzdravování. Ještě že obchod je kousek a není to tu jak u snědeného krámu.
Týden mi trvalo, než jsem byla schopná vůbec vařit.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Au, takové stavy taky znám.
Profesor
Au, takové stavy taky znám.
Dobré drabble.
Hrůza! Ještě že to přešlo,
Rya
Hrůza! Ještě že to přešlo, ale teda, týden! To muselo být!