Večerní ošetřování

Naisa maminku trochu podepřela, aby se jí lépe kašlalo. Za pár týdnů maminka ztratila spoustu síly, stihlo jí přibýt několik vrásek od starosti a teď zrovna byl pohled na ni někde mezi děsivým a děsně smutným. Ale Naisa měla srovnání za celou tu dobu a viděla třeba to, jak se mamince pročišťuje myšlení a vrací chuť žít. Když maminku přešel záchvat kašle, pomohla jí Naisa napít se čaje a pevněji jí přitáhla peřinu. Když jí později dala dobrou noc a šla sama spát, cítila se o kus lépe, jakoby lehčeji. Byl večer, a to člověk smí věřit v lepší zítřky.